Středověk dnes: Jak o něm učit, psát a hovořit

09.12.2016 | Co vás napadne, když se řekne středověk? A jaký pro nás má význam v 21. století? Diskuze o tom, jak dnes smýšlíme o této etapě našich dějin. Dokážeme vidět historické události v duchu doby, v jejích souvislostech, detailech i celcích? K diskuzi usedli odborníci na slovo vzatí. Ve videu přinášíme celý záznam jejich diskuze.


VIDEO: Jak probíhala expedice do mlžných lesů Peru

13.10.2016 | Práce přírodovědců Národního muzea se neodehrává jen v depozitářích a kancelářích. Důležitou součástí jejich činnosti jsou také výzkumy v terénu. Zoolog Jiří Moravec se například zúčastnil tří dobrodružných výprav do chráněných mlžných lesů v dalekém Peru.


Antropologové Národního muzea zkoumají kostru bojovníka

10.10.2016 | Již více než padesát let spolupracuje Národní muzeum s Archeologickým ústavem Brno na výzkumu lokality v Mikulčicích. Letos zde byl odkryt unikátní hrob "bojovníka" s mečem, jehož kosterní pozůstatky nyní zkoumají antropologové Národního muzea.


Jaká tajemství ukrývají staré knihy?

17.08.2016 | Projekt „PROVENIO: Metodika výzkumu knižních proveniencí“, který byl podpořen z prostředků programu NAKI Ministerstva kultury ČR, probíhal v letech 2012-2015. Odborníci z Knihovny Národního muzea v jeho rámci prozkoumali zapomenuté osudy knih a jejich původních majitelů.


PROVENIO aneb Komu asi patřily?

29.07.2016 | Co si psali do knih lidé ve středověku, ale také naši dědové a babičky? Jakým způsobem označovali knihy jako svůj majetek? Jakou formu měly cenzorské a inkviziční zásahy do podezřelých a závadných knih? Na všechny tyto otázky se snažili v letech 2012–2015 nalézt odpověď lidé z Knihovny Národního muzea při práci na projektu „PROVENIO: Metodika výzkumu knižních proveniencí“, který byl podpořen z prostředků programu NAKI Ministerstva kultury ČR.


Velké osobnosti mykologie - Filip Maxmilián Opiz

04.07.2016 | V našem novém seriálu o velkých osobnostech mykologie se budeme tentokrát věnovat člověku, který byl více botanikem než mykologem. Nicméně instituce, kterou založil, se stala naprosto průlomovou na poli celé botaniky, která tehdy zahrnovala i mykologii. V čem přesně byl tento čáslavský rodák průkopníkem, se dozvíte v našem článku.


Tajemství černého sešitu

08.06.2016 | V pozůstalosti cestovatele Joe Hlouchy v archivu Náprstkova muzea se nachází černý linkovaný sešit se zajímavým rukopisem. Rukopis v sešitě není Hlouchův a není nijak signován. Protože obsah sešitu nesouvisí s Hlouchovou tvorbou, ani styl nenapovídá, proč si sešit Hloucha uložil, stalo se pátrání po původu sešitu a jeho obsahu velkou výzvou. A to tím spíše, že pojednává o zajímavém tématu japonské historie – zábavní čtvrti Jošiwara a životě nevěstek.


Doba vikinská na Faerských ostrovech

24.05.2016 | Přinášíme další článek z portálu Archeologie na dosah, jehož autorem je Ľubomír Novák z oddělení pravěku a antického starověku. Tentokrát se podíváme na Faerské ostrovy a seznámíme se s jejich minulostí během doby vikinské.


Velké osobnosti mykologie - Josef Velenovský

04.05.2016 | Ne nadarmo se říká, že jsou Češi národem houbařů. Známe ale své mykologické velikány? Nejen pro milovníky hub jsme připravili seriál, který představí jak významné osobnosti z oboru mykologie, tak i činnost Národního muzea na tomto poli.


Arachnologové zvolili evropského pavouka roku 2016

14.04.2016 | Mezi přírodovědci je zvykem, že téměř ze všech odvětví zoologie je pro každý rok vybraný jeden živočich jako „zvíře roku“. Máme tak ptáka roku, obojživelníka roku, ale i pavouka roku. Proč se pavouk roku vyhlašuje? Často to bývá hojný, ale nenápadný a přehlížený druh, jindy naopak druh vzácný, zasluhující ochranu. Výběr provádějí arachnologové z 26 evropských států, mezi nimiž je i zoolog Národního muzea Petr Dolejš. Pavoukem pro rok 2016 byl vyhlášen křižák vířivý.