29.07.2016 | Co si psali do knih lidé ve středověku, ale také naši dědové a babičky? Jakým způsobem označovali knihy jako svůj majetek? Jakou formu měly cenzorské a inkviziční zásahy do podezřelých a závadných knih? Na všechny tyto otázky se snažili v letech 2012–2015 nalézt odpověď lidé z Knihovny Národního muzea při práci na projektu „PROVENIO: Metodika výzkumu knižních proveniencí“, který byl podpořen z prostředků programu NAKI Ministerstva kultury ČR.
Pod spojením knižní provenience se skrývá poměrně široká škála vlastnických značek, razítek, grafických exlibris, supralibros (vlastnická značka otištěná na vazbě knihy), rukopisných věnování a kronikářských záznamů o významných událostech v životě majitelů knih, které pomáhají mapovat cestu, kterou každá kniha během svého „života“ urazila. Kdo byli její majitelé, jak často se střídali a jakým způsobem ke knize přišli.
Výzkum se neomezoval pouze na historické knižní fondy, rukopisy a staré tisky, ale zahrnoval také moderní knižní sbírky, tzv. Knihovny osobností, které tvoří důležitou součást Knihovny Národního muzea. Patří k nim knihovny významných osobností veřejného, kulturního i politického života v českých zemích, např. Karla Havlíčka Borovského, Julia Zeyera, Jana Nerudy, Emy Destinnové, Karla Högera a dalších.
Výsledkem projektu jsou dvě certifikované metodiky pro evidenci vlastnických záznamů v knihách i samotných majitelů a pro identifikaci zcizených knih podle razítek, signatur, přípisků a dalších záznamů a online databáze vlastníků knih PROVENIO doplněná vizualizací existujících i zaniklých knihoven na mapovém podkladu GoogleMaps. Databáze obsahuje jednak informace o knihovnách, které se dochovaly do dnešních dnů, ale také o sbírkách dnes již neexistujících jako celek, a pokouší se o jejich virtuální rekonstrukci z fragmentů dochovaných rozptýleně v knihovnách celého světa.
Vyvrcholením projektu byla výstava „Komu asi patřila? Knihy a jejich lidé – sběratelé i nepřátelé“, která byla k vidění v Českém muzeu hudby od prosince 2015 do března 2016 a představila nejzajímavější soukromé knihovny v Národním muzeu v doprovodu předmětů každodenní potřeby a uměleckých předmětů z pozůstalosti jejich majitelů. Databáze PROVENIO, podklad celé výstavy, neeviduje totiž jen knihovny, ale informuje také o dalších sbírkách jejich majitelů (archivy, přírodovědné a umělecké sbírky atp.), které spolu s knihovnou přicházely do Muzejních sbírek zpravidla jako jeden pozůstalostní celek a teprve následně si je jednotlivá oddělení rozdělila. Databáze se tedy snaží virtuálně zcelit to, co bylo v minulosti rozděleno.
Provenienční výzkum je teprve na svém počátku a Knihovna Národního muzea jej plánuje do budoucna rozšířit ve spolupráci s NPÚ také na zámecké knihovny v ČR, které v tomto směru představují skutečně nevyčerpatelný zdroj informací.
P. S. Než vyhodíte nebo prodáte knihovnu po rodičích nebo prarodičích, nejprve si knihy v ní dobře prohlédněte. Možná v nich najdete zápis jejich rukou, který Vás rozesměje nebo rozpláče. Třeba o tom, kdy byly děti nemocné, kdy se jejich krávě narodilo tele nebo kdy zemřeli jejich rodiče.
Autorem textu je Richard Šípek z Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea.
(EK)
Rukopisy a tisky 
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
