Velké osobnosti mykologie - Josef Velenovský

04.05.2016 | Ne nadarmo se říká, že jsou Češi národem houbařů. Známe ale své mykologické velikány? Nejen pro milovníky hub jsme připravili seriál, který představí jak významné osobnosti z oboru mykologie, tak i činnost Národního muzea na tomto poli.

Fotografie Josefa Velenovského

Josef Velenovský, který byl od roku 1898 řádným profesorem botaniky, se narodil 22. dubna 1858 v Čekanicích u Blatné. Zemřel 7. května 1949 ve svých milovaných Mnichovicích u Prahy, kde strávil většinu svého života.

Právě z okolí Mnichovic pochází velká část cenné sbírky typového materiálu, která je uložena v herbáři mykologického oddělení Národního muzea. Co je to však ten typový materiál? Toto označení se používá pro nejcennější součást jakékoliv přírodovědné sbírky. Podle něho lze srovnávat ostatní nálezy stejného druhu, zda jde opravdu o ten, nebo onen daný druh.

Někdy kolem roku 1914 byl Velenovský vyzván Botanickou Společností v Praze, aby vytvořil populární publikaci o českých houbách. Dílo mělo být hotové během tří let, nicméně i kvůli válečné situaci v Evropě se vše protáhlo. Velenovského proslulá kniha České houby tak vyšla až v roce 1920. Právě při práci na této knize popsal Velenovský mnohé z typových položek. Jak totiž sám píše v předmluvě své knihy: „Nechtěl jsem je tvořiti pouhým opisováním z jiných knih, nýbrž vše samostatně ohledávati a srovnávati, aby práce byla původní a dobrá.“  

Exkurze za sběrem hub podnikal pěšky nebo vlakem.

Velenovský se převážně věnoval právě zmíněným Mnichovicím a jejich okolí, často ale také sbíral v okolí Benešova, v Brdech, v Polabí, či v okolí Prahy. V roce 2004 byla v rámci projektu Národního muzea vytvořena na mykologickém oddělení počítačová databáze Velenovského typových položek. Zde byl zapsán ke každému sběru druh, substrát, lokalita, datum sběru, sběratel, status – zda jde o holotyp, syntyp atd. Zkrátka vše, co se dalo vyčíst z původních sched (Karty, na které jsou zaznamenány nejdůležitější údaje o daném sběru – data, místa, jména nálezce apod.) popřípadě Velenovského terénních zápisníků. Všechny tyto informace byly zpřístupněny pro domácí i světovou vědeckou společnost na Internetu. Tím byl uspokojen vzrůstající zájem z posledních 20 let o vědecké studium Velenovského sběrů, zejména typů.

fotografie houby - Clitocybe_gracillima

O deset let později, tedy v roce 2014, se zmíněná databáze začala obohacovat o další, dnes již samozřejmou součást popisu jakékoliv nalezené houby, a to o GPS souřadnice. Georeferencing, jak se odborně tato činnost nazývá, byl součástí řešení grantu (NAKI - projekt o národní a kulturní identitě).  Každá z 2 567 typových položek byla znovu zhodnocena, co se popisu lokality týče. Pomocí serveru Mapy.cz jim byly přidělovány co možná nejpřesnější polohy GPS. Často se jednalo o práci přímo detektivní, kdy se staré místní názvy vyhledávaly pomocí dobových kronik, vzpomínek starousedlíků apod.

fotografie sched

Několik měsíců soustavné práce s mapami se ale vyplatil a výsledek byl ohromný. U celých 96% typových položek byly GPS souřadnice přiděleny. To znamená, že pouhých 93 sběrů georeferencingem neprošlo. Šlo o případy, kdy nebyla vůbec ze zápisů ani ze schedy určitelná lokalita. Z celkového počtu 2 567 položek bylo dokonce 73 z oblastí Slovenska a Podkarpatské Rusi. Pokud tedy u českých lokalit šlo někdy o detektivní práci, tak v případě právě Podkarpatské Rusi šlo takřka o „špionáž“. Přístupné mapy z těchto oblastí totiž bohužel ani zdaleka nedosahují kvalit, jako mapy České republiky.  

Josef Velenovský byl neobyčejný vědec a mykolog. Obrovské množství sběrů hub i mykologických publikací je toho jen důkazem. Doufejme, že i soustavná práce odborníků Národního muzea na typových položkách plní jedno z jeho  vyřčených přání: „Dílo mé má býti povzbuzujícím začátkem a základnou pro budoucí práce českých mykologů. Ti nechť nyní pilně pracují, jmenovitě monograficky jednotlivé rody, aby jednou z prací jejich vyšel dobrý a vytříbený celek.



Autorkou článku je Miriam Brožíková z mykologického oddělení Národního muzea.

 

KAM DÁL:

Vyzkoušejte houbové recepty ze začátku 19. století

Jak na houby? Poradí mykolog Národního muzea

Nové houby obohatily sbírky Národního muzea

Albert Pilát inicioval vznik mykologického oddělení

Houba na hlavě? Seznamte se s troudnatcem

 

(per)

Osobnosti