Muzeum 3000 | Ušlechtilý kámen na Nové budově Národního muzea

Ušlechtilý kámen na Nové budově Národního muzea

13.02.2015 | Při přestavbě Pražské burzy peněžní a zbožní v průběhu let 1966 – 1973 byly použit kámen z mnoha míst tehdejší Československé republiky.

Budova Federálního shromáždění záhy po dostavění (vpravo dole je vidět výstavba metra)

Nejstarší část budovy dnešní Nové budovy Národního muzea je bývalá Pražská burza peněžní a zbožní. Je to objekt, který byl dokončen a otevřen 24. února roku 1938. Vyprojektoval ho v duchu klasicistní moderny český architekt Jaroslav Rössler, žák slavného Jana Kotěry. Pražská burza zde ale dlouho nefungovala. Dne 15. březen roku 1939 a nástup okupační moci ukončil její činnost. Od roku 1946 sem bylo umístěno Národní shromáždění – parlament Československé republiky. V roce 1964 byl zpracován první návrh budovy Národního shromáždění, který vzešel z architektonické soutěže, kterou vyhráli tři přední čeští architekti – Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht.

Zcela zachovali budovu Pražské burzy a vedle ní vytvořili přístavbu. Zároveň vztyčili unikátní Vierendeelovu konstrukci (řešenou v ocelovém svařovaném nosníku) jak nad novou přístavbou, tak nad starou budovou Burzy.

Jak původní budova tak nová přístavba jsou obloženy ušlechtilým kamenem z mnoha míst tehdejší Československé republiky.

Na obklad průčelí původní budovy Pražské burzy peněžní a zbožní a na okolní dlažby je použita hlinecká žula, která je opracována různými kamenickými metodami (štokovaná, tryskaná, leštěná). Z této žuly jsou obkladové desky fasády, obklady hlavních pilířů, ostění hlavního a postranního vstupu, římsy a meziokenní pilíře. (zdroj: Národní muzeum)

Hlinecká žula (detail) na obložení původní budovy Pražské burzy peněžní a zbožní (zdroj: Národní muzeum)

Sokl kolem budovy je z bosované tiské žuly (zdroj: Národní muzeum)

Schodiště bývalé Pražské burzy peněžní a zbožní je z pavlovské žuly (zdroj: Národní muzeum)

V obvodovém plášti nové budovy se nacházejí kamenné bosované kvádry, které tvoří celé stěny nebo leštěné desky. Velká stěna do Wilsonovy ulice a menší stěna do Vinohradské ulice je z bosovaných kvádrů kozárovické žuly (zdroj: Národní muzeum)

Kozárovická žula (detail). Zdroj: Národní muzeum.

Obklady vysokých nosných pilířů (na fotografii) jsou z leštěného šluknovského syenitu. Jsou z něj i desky laviček, vnitřní i vnější obklady vodních bazénů a rozměrný podstavec pod bronzovým sousoším Atomový věk od V. Makovského (zdroj: Národní muzeum)