04.03.2014 | Ve sbírce ilustrací v oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea se kromě originálních ilustrací nachází také skici, nerealizované varianty ilustrací či makety knih. Díky dochovaným dokladům ze sbírek Národního muzea si můžeme udělat představu, jak náročná byla předtisková příprava v době knihtisku a jak pečlivě se jí většina výtvarníků věnovala. Sbírka ilustrací obsahuje téměř 30 000 sbírkových předmětů.
Jak vznikaly knihy v době, kdy bylo třeba jim věnovat mnoho manuální práce? Vzniku knihy předcházela předtisková příprava, kdy vznikala knižní maketa. Jednalo se o přesný výtvarný model budoucí knihy nebo jejích částí. Při tvorbě makety se ověřovalo například, jak bude ve výsledku působit zvolený formát tiskoviny, rozložení typografie, harmonie textové a obrazové části, rozmístění všech ilustrací a typografických prvků.
Maketa sloužila jako předloha pro výrobu knihy. Úpravce (grafik) vytvořil buď kompletní maketu celé knihy, anebo maketu jednotlivých částí – celého úvodu, závěru knihy, stránky s ilustrací, stránky s nadpisem, zkrátka všech částí, které se lišily od základní úpravy knihy. Maketa vytvářená úpravcem mohla být kreslená či lepená například ze slepého textu a kopií obrázků.
V praxi rozlišujeme podle fází výroby upravovatelskou, rukopisnou, reprodukční, kontrolní nebo knihařskou maketu.
Více fotogragrafií naleznete v galerii na konci článku
Grafik (úpravce) obvykle stanovil rozvržení ilustrací a jejich počet. Určil také, co má ilustrátor pro danou knihu vytvořit. Mohlo se jednat o celostránkové ilustrace, menší ilustrace do textu, viněty pro úvody nebo závěry kapitol, ilustrace pro frontispis, tiráž či předsádky. Grafik také navrhl podobu obálky, případně přebalu knihy, a požadavky pak předal ilustrátorovi. Ten vytvořil ilustrace či několik variant ilustrací, a poté grafik mohl požadavky ještě upravit či podobu ilustrací s ilustrátorem korigovat až k finální vyhovující podobě.
Profese grafického úpravce je však záležitostí až 20. století – dříve byla úprava knihy v režii sazeče. Mezi významné české úpravce a typografy, z nichž někteří se rovněž věnovali tvorbě původních písem, patří například Method Kaláb, Slavoboj Tusar, Oldřich Menhart, Josef Týfa, Karel Dyrynk, Vojtěch Preissig, František Muzika či Oldřich Hlavsa.
Po vytvoření finálních ilustrací byly v době knihtisku vyrobeny tzv. štočky, tj. tiskové formy pro reprodukci obrázků. Podle předpisu sazby, který vytvořil grafik při navrhování a který obsahoval rozpis druhu, řezu, velikosti písma, prokladu mezi řádky a formát sazby, byla z kovových liter vysázena textová část knihy.
Sazba byla smontována se štočky, takže vznikly jednotlivé stránky a další montáží celé tiskové archy.
Po provedení kontrolních nátisků a korektur bylo možno přikročit k samotnému tisku a poté knihařskému zpracování.
V dnešní době masové digitalizace se tvorba maket již téměř nepoužívá, především proto, že grafik bývá zároveň i sazečem a své návrhy provádí sám přímo v grafickém počítačovém softwaru. Návrhy pak obvykle v elektronické nebo tištěné podobě předloží zadavateli (nakladateli), a v případě nutnosti je přepracuje podle připomínek opět na počítači; pak již pokračuje v sazbě a zlomu stránek a provede celou předtiskovou přípravu a předá data tiskárně.
FOTOGALERIE:
SLOVNÍČEK:
+ knižní maketa – přesný model budoucí knihy (nebo části knihy) s rozvrhem typografie a výtvarných částí publikace
+ zrcadlo sazby – podrobný zákres jednotlivých prvků tiskové stránky, vytváří ho úpravce
+ předpis sazby – rozpis druhu, velikosti a řezu písma, prokladu mezi řádky, vytváří ho úpravce pro potřeby sazeče. Sazba se zhotovuje podle dodaného rukopisu (dříve obvykle strojopis, v dnešní době také tisk z počítače nebo elektronická data), základních pravidel sazby, předpisu sazby a pravidel českého pravopisu.
+ práce knižního grafika – navrhuje celkový vzhled knihy, obálku, vazbu, druh papíru, rozvrhuje dvoustránky, vybírá typ, velikost a řez písma. Jeho úkolem by mělo být vypravit knihu vhodným způsobem v souladu s obsahem tak, aby působila jednotným dojmem. Profese grafického úpravce je však záležitostí až 20. století – dříve byla úprava knihy v režii sazeče.
Autorkou článku je Veronika Botová z oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea.
KAM DÁL?
Prohlédněte si originální kresby k románům Karla Maye
Národní muzeum získalo krásné dřevoryty známé ilustrátorky
V Náprstkově muzeu najdete přehlídku mořských bestií
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
