16.12.2014 | Děti už netrpělivě odškrtávají dny v adventním kalendáři. Na ulici se prodávají stromečky a vánoční přípravy pomalu vrcholí. Štědrý den na sebe nenechá dlouho čekat. A čímpak si stromeček letos nazdobíme? Inspirovat se můžete ve sbírkách Národního muzea.
V Etnografickém oddělení Národního muzea se najde nejeden skvost. Patří mezi i krásné vánoční ozdoby. Ty pocházejí zejména z 20. století a ukazují jak velké rozdíly, které panovaly jak mezi jednotlivými společenskými vrstvami, tak i změny vzhledu ozdob, které se odehrály během několika desetiletí.
Vánoční ozdoby ze sbírek Národního muzea si můžete prohlédnout ve fotogalerii:
Ozdoby na vánočním stromku se neustále mění. V 19. století, kdy se vánoční stromečky poprvé objevují v českém prostředí, se stromky zdobily jablky a ořechy nebo různými sladkostmi pro děti. Později se ořechy začaly barvit na zlatou a stříbrnou barvou a od konce 19. století se začínají objevovat první průmyslově vyráběné vánoční ozdoby. To ovšem platilo zejména pro městské prostředí. Na venkově se stromky zdobily tím, co dala příroda. Proto převažovala červená malá jablíčka, sušené křížaly (ze švestek nebo hrušek), barevné plody navlékané do řetízků, svatojánský chlebíček nebo ořechy.
Na stromečku se ale v této době nikdy neobjevovaly slaměné ozdoby, ty jsou totiž vynálezem nedávným.
"Je nemyslitelné, že by si lidé na venkově v průběhu 19. nebo 1. poloviny 20. století věšeli na stromeček slaměné ozdoby," říká Danuše Sedláková z Etnografického oddělení Národního muzea, "sláma totiž v lidové symbolice značí mrtvou, prázdnou věc a tak jde zcela proti logice oslav Vánoce, které jsou oslavou narození". Sláma stejně jako výdunky (prázdné skořápky) se v lidovém prostředí objevovaly až při rituálech vynášení smrti na konci zimy. "Slaměné ozdoby začalo vyrábět někdy v průběhu 60. let Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) a začalo je prodávat v síti prodejen Krásná jizba. Vzhledem k zaměření těchto prodejen jsou slaměné ozdoby od té doby považovány za tradiční", vysvětluje Danuše Sedláková.
Stejně tak si lidé nevěšeli na stromeček perníčky, ty se v rodinách ani nepekly – až do poloviny 20. století je vyráběli výhradně perníkáři. Zvyky se ovšem neustále proměňují a půvabné slaměné ozdoby jsou navzdory tradičnímu lidovému pojetí oblíbené a používané. Dají se sehnat například na vánočních trzích nebo v prodejnách s řemeslnými výrobky.
Krásné slaměné ozdoby se nachází i ve sbírkách Etnografického oddělení Národního muzea:
KAM DÁL?
Vánoční stromeček k nám přišel z ciziny
"Jdu, jdu, noci upiju" říkávala Lucka
Kvůli adventním rorátům je potřeba si přivstat
FOTORECEPTY: Už máte napečeno?
Pozapomenutý "svatý" Ambrož se honil s dětmi po náměstí
Podle legendy zachránil svatý Mikuláš tři dívky
Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc
Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost
Advent otevírá cestu k vánočním svátkům
Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět
(dan)
VánoceArcheologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!