Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost

29. 11. 2014 | 30. listopadu mají svátek všichni Ondřejové. V dřívějších dobách byl tento den vedle 24. prosince tím nejdůležitějším dnem, kdy bylo možné předvídat svou budoucnost.

Svatý Ondřej. Detail vitraje pocházející  z kostela sv. Jakuba v Žebnici (zdroj: Národní muzeum)

"Koho by nezvábilo zvěděti svou budoucnost, zvláště když to tak snadno, jako našim dívkám a našemu lidu vůbec, a když toto společné zvídání poskytuje tolik zábavy a příležitosti k žertům a smíchu," napsal kulturní historik Čeněk Zíbrt před více než sto lety. Díky tomuto neúnavnému sběrateli zvykosloví a obyčejů dnes víme, jak naši předci slavili nejrůznější svátky, z nichž některé už jsou dnes zejména ve městech prakticky zapomenuté. Patří mezi ně i svátek svatého Ondřeje.

Svatý Ondřej byl podle křesťanského výkladu jeden ze dvanácti apoštolů. Patřil mezi první Ježíšovy učedníky a přivedl s sebou mezi ně i svého mladšího bratra Šimona Petra. Jeho atributy jsou kříž ve tvaru X, na kterém byl podle legendy ukřižován, a také kniha. Svátek svatého Ondřeje se slaví na začátku Adventu v období, které patří mezi nejtemnější z roku, tedy co se slunečního svitu týče. Zároveň se pomalu blíží zimní slunovrat. Možná právě tma, která je pro toto období charakteristická, symbolizuje neznámou budoucnost, kterou je možné o svátku svatého Ondřeje odhalit.

Dříve se v tuto dobu lilo olovo. "Ve svatvečer před svatým Ondřejem apoštolem, dne 30. listopadu, děvčata pilně sbírají olovo ze starých oken nebo ho schválně kupují," píše Zíbrt. Olovo se rozpustilo na plechové lžíci a lilo se do vody. Podle toho, jaký tvar měl odlitek, děvčata hádala, koho dostanou za manžela a čím se bude jejich nastávající živit: "z olova se utvoří ve studené vodě rozličné podoby jako: šídla nebo ševcovská kopyta, tkalcovské člunky, vojenská zbraň, bochánky chleba, péra na psaní, srpy, rýče, motyky, cepy .."

Zaklepat na dveře kurníku  a zkusit si předpovědět budoucnost můžete i dnes K věštění budoucnosti se využívala i domácí zvířata, která mohla dát v tento den odpověď na otázky spojené s budoucností.

"Na sv. Ondřeje pacholek vezme děvče na záda, nese je ke chlévu, tluče na dvířka a oslovuje svini: Milá plemenico, povíš nám něco; přinesl jsem dívku ke tvojemu chlívku, kolik dáš rochotů, za toli se vdá roků!"

Podobně chodily mladé dívky v tento den (nebo na Štědrý den) ke kurníku a zaklepaly na něj dřívkem. Pokud se ohlásil kohout, měly si vzít mládence, když se ozvala slepice, mohly očekávat, že se vdají za vdovce.

Dalším způsobem, jak se dozvědět budoucnost, bylo zeptat se i neživých věcí. Například o půlnoci chodily mladé dívky třást plotem a u toho musely říct formuli: "Svatý Ondřeju, ja tobě plotem chvěju, abys mi pověděl, ktereho dostanu."

Způsobů, kterými se předvídala budoucnost, bylo mnoho a lišily se kraj od kraje. Poslední zvyk, o kterém Zíbrt na svátek svatého Ondřeje píše, ukazuje, že mladí lidé v minulosti měli s láskou podobné problémy jako dnes.

"Zamilovaní poznamenají si tajně jména milých na cedulky a noc vloží je pod hlavu pod polštář. Jak se vzbudí, vytáhnou jednu. Kdo jest na vytaženém lístku napsán, to jest vyvolený nebo vyvolená."


V článku byly použity informace z knihy Veselé chvíle v životě lidu českého.

 

KAM DÁL?

 

Advent otevírá cestu k vánočním svátkům

Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět

 

 

(dan)