Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc

3. 12. 2014 | 4. prosince na den svaté Barbory lidé trhali větvičky ovocných stromů a odnášeli si je domů, aby jim do Vánoc vykvetly. Někteří to dělají dodnes. Se svátkem svaté Barbory je spojená spousta zvyků, které dnes upadly v zapomnění. Připomeňte si některé z nich.

Sv. Barbora, detail podmalby na skle z 1. poloviny 19. století (zdroj: Národní muzeum)

Podle církevní tradice měla svatá Barbora smutný osud. Jelikož se nechtěla vzdát křesťanství, setnul jí hlavu její vlastní otec. Svatá Barbora patří mezi čtrnáct svatých pomocníků, jejichž společná památka se slaví právě 4.  prosince.

Obchůzky Barbory nebo Barborky v předvečer jejího svátku nemá však s křesťanskou tradicí nic společného. Obřadní obchůzky Barbor, Lucek a dříve strašidelné ženské postavy Peruchty mají zřejmě společné jádro. To dosvědčuje i velká podobnost a převážně bílá barva masek i jejich oblečení.

Sv. Barbora, podmalba na skle z 18. století, západní Slezsko (zdroj: Národní muzeum)Původně se všechny tyto obřady týkaly ženské práce, hlavně předení, draní peří, uklízení, bílení, mytí podlahy atd. Všechny obchůzky se také konaly v období, kdy byly tyto práce vykonávány. Můžeme se domnívat, že tyto postavy byly pohanské ochránkyně žen a jejich práce a že také kontrolovaly, jestli je dobře vykonávána.

Během devatenáctého století se způsob provádění obřadu změnil, hlavní roli při něm hrálo strašení a trestání zlobivých dětí a jejich následovné obdarování. Barbory chodily a někde chodí dodnes po setmění – dvě až tři bíle oblečené dívky, zamoučněný obličej a na hlavě bílý organtýn nebo šátek. V ruce nesly metly a košíčky s drobnými dárky. Poté, co vstoupily do stavení, vyzývaly děti k modlení mumlavým „ mulisy, mulisy“. Zlobivé děti vyplácely metlou, hodným nadělovaly. Někde nadělovaly i do punčochy, kterou děti věšely za okno.

Na svátek svaté Barbory trhají dodnes mladé dívky barborky – větvičky ovocných stromů. Pokud vykvetou do Štědrého dne, znamená to prý, že se příští rok vdají.

Rozkvetlá barborka je jednou z nejkrásnějších vánočních ozdob. Drobné bílé kvítky připomínají bělost sněhových vloček v zimní krajině a zároveň jsou příslibem jara. Kromě tradičních třešní a višní se na sváteční stůl hodí také narůžovělé květy slivoní nebo jabloní.

Lucku a Barborku můžete potkat i v expozici Národopisného muzea – Musaionu, která seznamuje s každodenním i svátečním životem českého, moravského a slezského venkova v 18., 19. a první polovině 20. století.

Fotografie - lucka (bílá postava s bílou maskou) a barborka (postava s rozpustěnými vlasy)

 


Článek byl připraven ve spolupráci s Danuší Sedlákovou z Národního muzea – Národopisného muzea – Musaionu

 

KAM DÁL?

 

Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost

Advent otevírá cestu k vánočním svátkům

Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět

 

 

 

(dan)