VIDEO: Dokumentace ÚLUV v Národním muzeu

9. 7. 2013 | Depozitáře Národního muzea skrývají nejeden skvost. Mezi nimi je i část dokumentace činnosti bývalého Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), pozoruhodné instituce, které se podařilo skloubit práci etnografů a designérů s výrobou a obchodem. Před rokem 1989 ÚLUV nabízelo své výrobky v 15 vlastních podnikových prodejnách známých pod názvem Krásná jizba.

Karta z dokumentace ÚLUV: seznam lidových umělců

Ústředí lidové umělecké výroby vzniklo v roce 1945 na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše jako veřejnoprávní korporace pečující o lidová a drobná řemesla. Navazovalo na úspěšný koncept Svazu československého díla, který nabízel ve své prodejně Krásná jizba v centru Prahy "umělecký průmysl, průmyslové umění, grafiku a předměty k výzdobě bytu". Svaz československého díla se v roce 1948 usnesl sloučit s nově vzniklým ÚLUV bez likvidace, a to včetně zaměstnanců, majetku, dluhů a také povinností pokračovat v rozvíjení základního poslání Svazu. ÚLUV převzal také zmíněnou vyhlášenou prodejnu Krásná jizba, založenou roku 1927 a sídlící od roku 1936 na Národní třídě č. 36 v Domě uměleckého průmyslu.

V roce 1947 otevřel ÚLUV vzorkové dílny v Uherském Hradišti, které měly navrhovat moderní vzory řemeslných výrobků. Výtvarníci ÚLUV v této fázi zjistili, že potřebují hlubší znalosti lidového umění a vydali se na terénní výzkumy. Jednalo se jak o výzkumy zjišťovací, kdy se hledali zruční výrobci, tak o tematické výzkumy, motivované zejména snahou po podrobnějším zdokumentování technologií lidových řemesel. V letech 1947 až 1953 proběhla podobných výzkumů celá řada, mnoho z nich na Slovensku.

Kromě dílny v Uherském Hradišti spadaly pod ÚLUV i pobočky v Brně a Bratislavě. Od roku 1953 vznikly dvě samostatné organizace ÚLUV Praha a ÚĽUV Bratislava, čímž se vzájemná spolupráce při terénních výzkumech ukončila. Vzhledem k tomu, že od roku 1954 nemohli už ani drobní výrobci pracovat jako soukromníci, začal ÚLUV budovat výrobní složku, pod jejímiž křídly mohly ve výrobě pokračovat nejzajímavější dílny. Pro tyto účely bylo třeba získat více informací o žijících výrobcích a pamětnících výroby. Při výzkumech se fotografovalo, sbíraly se vzorky výšivek a tkanin, pořizovaly se nákresy a technické záznamy. Nasbírané materiály se ukládaly na kartách a do vzorníků.

V letech 1957 až 1961 probíhal tzv. Hrubý průzkum lidové výroby. Prováděli jej jak etnografové ÚLUV, tak studenti národopisu pražské i brněnské vysoké školy. Každý z nich měl přidělen jeden okres, který bylo třeba podrobně projít a zjistit, jaké řemeslné techniky se na jeho území provádějí, a to včetně jmen výrobců. Nasbírané informace sloužily k dalšímu rozvoji ÚLUV.

I když padesátá léta zúžila aktivity ÚLUV zejména na ochranu tradiční lidové umělecké výroby, v pozdějším období se zrodila zajímavá spolupráce mezi etnografy, designéry, výrobou a obchodem. Výrobky ÚLUV, moderní a zároveň čerpající z tradic lidových řemesel, získávaly zahraniční i domácí ocenění. Po celém tehdejším Československu se rozšířila síť výrobních a prodejních míst. Před rokem 1989 ÚLUV vlastnilo 45 vzorkových dílen a 15 prodejen známých pod názvem převzatým od Svazu československého díla – Krásná jizba. Výrobky ÚLUV bezpochyby ovlivnily pohled na bytovou kulturu dnešní starší i střední generace.

Původní tvorba na lidové motivy: jardiniera z kameniny podle návrhu keramičky Marie Kotrbové

Osud ÚLUV po roce 1989 je zosobněním příslovečného "když se kácí les, lítají třísky". Při pohledu na to, jak dopadla jedinečná organizace, která ideově navazovala už na Svaz československého díla (a měla proto za sebou v roce 1995, kdy byla zlikvidována 75 let podpory užitého umění a průmyslového designu), se vtírá myšlenka, zda a jak jsou přínosné radikální dějové zvraty a urychlené přepisování hodnot. Podle vzpomínek pamětníků nemělo na zachování ÚLUV zájem ani ministrerstvo kultury, pod které ÚLUV od padesátých let spadalo, a svůj nezájem vysvětlovalo populární větou, která v 90. letech ospravedlňovala leccos – trh si s tím poradí. Trh si poradil a prodejny Krásná jizba zanikly společně s ÚLUV při příležitosti svých nedožitých sedmdesátin. Za zmínku také stojí, že slovenské ÚĽUV díky odlišnému přístupu slovenského státu dodnes existuje a úspěšně funguje pod tamním ministerstvem kultury.

Po likvidaci ÚLUV vyvstala otázka, co dělat s cennými fondy? Z rozhodnutí ministerstva kultury se materiály z české oblasti přesunuly do Národopisného oddělení Národního muzea . Dokumentace z ostatních regionů přešla do správy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které umožňuje studium těchto pramenů jak odborníkům, tak laikům.

Podívejte se na video a prohlédněte si výrobky ÚLUV!

 

KAM DÁL?

V Kinského zahradách najdete pozůstatky valašské vesnice

Jak se vařilo a jedlo za monarchie IV. díl - zabijačka

 

(dan)