Na Vítkově se připomenou slavné pohřby naší historie

26.05.2015 | Brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka nebo posmrtná maska prezidenta Tomáše G. Masaryka. To vše najdou návštěvníci nové výstavy Slavné pohřby v Národním památníku na Vítkově.

Výstavou Slavné pohřby pokračuje Národní muzeum ve výstavním cyklu Smrt. Výstavu najdou návštěvníci od 22. května 2015 do 31. března 2016 v Národním památníku na Vítkově.

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit. „Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ vysvětluje komisař výstavy Ivan Malý. Slavné pohřby byly v minulosti vyhrazeny pro vládnoucí politické a církevní osobnosti. Až s národním obrozením se této pocty začalo dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek.

Z období 19. století jsou na výstavě k vidění například brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka a posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera. Návštěvník se seznámí se slavnými pohřby významných osobností českých zemí, které se zasloužily o formování českého národa a kultury, vědy, politiky, veřejného života nebo česko-německých vztahů.

Vystaven bude například i kámen z řeky Aachy, kde bylo 21. srpna 1884 nalezeno tělo Miroslava Tyrše.

Dne 21. srpna 1884,  po 13 dnech od jeho zmizení během zahraničního ozdravného pobytu, bylo tělo zakladatele Sokola dr. Miroslava Tyrše nalezeno v říčce Ötztaler Ache u vesnice Habichen v Tyrolských Alpách. Stav těla a srpnové počasí neumožnily jeho převoz, a tak byl Tyrš se vší poctou provizorně pohřben na místním hřbitově a převoz do Prahy se uskutečnil až 30. října. Miroslav Tyrš je spolu se svým zetěm Jindřichem Fügnerem pohřben na pražském Olšanském hřbitově.

Výstava se věnuje také pohřebním událostem z období první republiky. Pro tuto dobu je typický zejména vzrůstající počet pohřbů žehem. V letech 1929–1938 také probíhala výstavba Národního památníku Vítkov, který byl zamýšlený jako pohřební místo pro československou generalitu a politické elity, a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Z období první republiky je na výstavě představen pohřeb Tomáše G. Masaryka.

FOTOGALERIE:

Významné momenty dějin dokreslují i kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, které připomínají množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. 21. století pak zastupuje zobrazení pohřbu prezidenta Václava Havla.

Symbolické je umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově, jehož účel se v průběhu dějiny několikrát proměnil. Památník v 50. letech 20. století neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto dobu připomíná nejen samotná výstava Slavné pohřby, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.

KAM DÁL?

FOTOGALERIE: Obrázky z Onoho světa

Výstava Smrtelné slasti ukáže, jak lehké je podlehnout

VIDEO: Výstava Smrt ukáže podoby života a odcházení

(dan)

Diskuse