Zapomenuté štědrovečerní zvyky

17.12.2014 | Na Boží narození o kuří pokročení; o huby otevření; o bleší převalení...tak začíná pranostika, která dokazuje, že naši předci brali svůj často nelehký život s humorem. Pojďme si představit zapomenuté veselé vánoční zvyky.

Hned ten první by se s nadsázkou dal označit za zlo(zvyk). Zejména církevním představitelům ležel v žaludku. Staročeši totiž rádi hráli o Štědrém večeru kostky, což hnětlo už arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Ten se roku 1357 pohoršoval nad tím, že hrát kostky v den Božího narození je hřích. Navíc v kostky nehráli jen "muži prostí", ale i "urození, také bohaprázdné ženy se dávají se do kostek a tak v hříších místo ve zbožnosti tráví posvátný čas štědrovečerní". Až do 17. století zůstávala ale tato zábava mezi lidmi velmi oblíbená, postupně ji ale nahradily karty. Ty se často hrály pro ukrácení čekání na půlnoční mši.

K oblíbené zábavě patřila i zapomenutá výroba hraček z ořechových skořápek. Ořechy byly na stole o Vánocích vždy, a tak poté, co snědli jejich jádra, pustili se naši předci do výroby miniaturních hraček – oblíbené byly kolébky nebo kočárky. Podobně se ze sušených švestek, hrušek nebo hrozinek a ořechových skořápek vyráběly figurky.

Ještě před sto lety se v oblasti Lipníka nad Bečvou pořádala veselá pochůzka. Člověk menší postavy se oblékl do ženských šatů, které se ještě vycpaly slámou a senem. Na hlavu si dal síto a do ruky vzal bejkovec. Pak chodil po dědině a tloukl výrostky bejkovcem s tím, aby nebyli líní a lépe rostli než on.

Jeden z nejpůvabnějších starodávných zvyků se jmenoval betlémské ovčičky.

Čas betlémských ovčiček nastal před půlnoční mší. Tehdy vyvedl farář všechny děti před kostel a spolu s nimi i obecního pastýře. Děti pak běhaly kolem kostela a bečely jako ovce, pastýř bečel jako beran. Farář je mlčky následoval. Tímto způsobem se znázorňovaly "ovce na luzích betlémských". Pastýři také troubili o půlnoční mši přímo v kostele, jeden za oltářem a druhý v kruchtě vedle varhan. Za svoje troubení pak dostávali koledy.  Podobně se ve Slezsku ještě před sto lety provozovala varianta tohoto zvyku – dědinou se hnali chlapci, kteří bečeli jako ovce a zvonili zvonky. Jeden z chlapců představoval pastýře.

V článku byly použity informace z knihy Veselé chvíle v životě lidu českého.

KAM DÁL?

Vánoční ozdoby ze sbírek Národního muzea

Vánoční stromeček k nám přišel z ciziny

"Jdu, jdu, noci upiju" říkávala Lucka

Kvůli adventním rorátům je potřeba si přivstat

FOTORECEPTY: Už máte napečeno?

Pozapomenutý "svatý" Ambrož se honil s dětmi po náměstí

Podle legendy zachránil svatý Mikuláš tři dívky

Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc

Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost

Advent otevírá cestu k vánočním svátkům

Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět

(dan)

Diskuse