08.05.2014 | Největší rány utržilo Národní muzeum v samém závěru 2. světové války. V průběhu Pražského povstání bylo nejprve dne 7. května zasaženo leteckou pumou a následně poškoženo dělostřeleckou palbou při těžkých bojích dne 8. května.
Květnové povstání roku 1945 zastihlo Historickou budovu Národního muzea téměř prázdnou. Sbírek zde nebylo mnoho, už dříve byly z organizačních důvodů i z obavy o jejich osud rozvezeny do bezpečí mimo centrum Prahy. Zůstávaly tu ale stále zlaté předměty z fondu prehistorie, historické archeologie a numizmatiky. Ty byly po předchozím uložení v trezorech Živnobanky vyzvednuty zaměstnanci muzea, kteří se obávali, aby se jich nezmocnili okupanti. Zlaté předměty pak hlídali v muzejní budově.
To ale neznamená, že událostem Pražského povstání jen pasivně přihlíželi. Rampa Národního muzea sloužila ve dnech květnového povstání jako stanoviště ostřelovačů. Jeden těžký kulomet, ukořistěný Němcům, po čtyři dny pálil směrem k Petschkově paláci, sídle německé tajné státní policie (gestapo). Střelba byla opětována do muzejních oken. Tak se i zaměstnanci muzea ocitli přímo v centru bojů, a někteří z nich byli v napjatých posledních dnech před osvobozením Prahy zraněni.
Národní muzeum zasáhla i dělostřelba z Letné, barikády se objevily poblíž v ulici Škrétova, Mezibranská, i nad tunelem v dnešní Vinohradské, bojovalo se o blízký rozhlas. Nic z toho však nemělo takové následky, jako ojedinělá akce jednoho z posledních prchajících německých letadel.
Jeho posádka v podvečer 7. května, několik minut před 18. hodinou, kdy měl začít klid zbraní, shodila na muzeum leteckou pumu.
Druhá puma, snad také pro muzeum určená, zasáhla protější rohový dům, na místě pozdějšího Domu potravin.
NÁRODNÍ MUZEUM PO ZÁSAHU LETECKOU PUMOU
Nálož střední velikosti zničila přes 30 metrů délky středního traktu muzejní budovy. Stropy se zřítily, těžce poškozeny byly pracovny geologie-paleontologie a mineralogie ve druhém, numizmatiky v prvním patře. Hodně utrpěla i expozice zoologie.
Exotické ptactvo rozmetal výbuch okenními otvory až do parku (kde je pak děti sbíraly po trávnících a nosily je zpátky), utrpěli i savci a sbírka vajec.
Tímto samotářským náletem, ale i dělostřelbou proti Praze, obnovenou dopoledne 8. května, bylo kromě vnitřku muzea postiženo i průčelí, střecha a kopule. Veškeré zasklené plochy přišly vniveč, celkem 2500 metrů čtverečních skla jenom z oken. Prach ze zdiva prostoupil vše, co bylo uvnitř muzea. Beze škody nepřečkaly květnové dny ani některé další pražské objekty muzea.
První dvě léta po této události byla budova opravována. Sbírky, uchovávané ve válečných dobách na různých místech, se stěhovaly zpět a expozice se postupně zpřístupňovaly.
PRŮBĚH OPRAV BUDOVY NÁRODNÍHO MUZEA
V článku byly použity informace z knihy Obraz vlasti - Příběh Národního muzea.
KAM DÁL?
Za minulostí Historické budovy Národního muzea
Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl
Za minulostí Historické budovy Národního muzea III.díl
Za minulostí Historické budovy Národního muzea IV. díl
Za minulostí Historické budovy Národního muzea V. díl
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!