31.07.2015 | Národní muzeum ve spolupráci s Národní knihovnou ČR realizovalo restaurátorský a technologický průzkum dvou unikátních indických miniatur datovaných okolo let 1600–1611. Bohatě iluminované a zlacené miniatury jsou přiřazovány Džahángírovu albu. Album bylo sestaveno pro prince Salima (1569–1627) budoucího mughalského císaře, který přijal jméno Džahángír a panoval mezi lety 1604–1627.
Album zobrazovalo různé osobnosti a události spojené s životem císaře a každodenním životem na jeho dvoře. Je mimořádně ceněno díky jemnosti a preciznosti malby provedené v jihoindickém, tzv. dakšinském stylu s dokonalým detailním zobrazením lidských postav, ptáků a rostlin. Celkově na albu spolupracovalo několik malířů, které zval císař na svůj dvůr. Největší část albaje dnes zachována v Gulistan Palace Library v Teheránu, skupina folií je dochována ve Staatsbibliothek v Berlíně a několik dalších folií je rozptýleno v různých soukromých a státních sbírkách po celém světě. Tato dvě unikátní folia jsou dochována v indické sbírce Náprstkova muzea.
Průzkum těchto indických miniatur byl proveden v dubnu a květnu roku 2015, před vystavením jedné z miniatur v The Metropolitan Museum of Art v New Yorku na výstavě „Sultans of Deccan India, 1500-1700. Opulence and Fantasy“. Cílem zkoumání bylo získání nových informací týkajících se vzniku miniatur, techniky malířské výzdoby a míry jejich poškození. Vlastní průzkum probíhal v několika rovinách pomocí neinvazivních analytických metod. Folia byla dokumentována ve viditelném a infračerveném světle a malba byla studovaná metodami optické mikroskopie v dopadajícím světle, infračervené reflektografie ve falešných barvách, rentgen-fluorescenční analýzy a vláknové reflexní spektroskopie.
Obě miniatury jsou vytvořeny na foliích z vrstveného papíru o délce 42,3 cm a šířce 26,3 resp. 26,5 cm. Na každém foliu je na jedné straně centrální malba provedená technikou akvarelu.
První miniatura (A12182) zobrazuje portrét bídžápurského sultána Ibráhíma Ádilšáha II. sedícího na žlutém polštáři a hrajícího na tambur. Sultán vládl bídžápurskému sultanátu v letech jeho největšího rozkvětu a byl známý svým nadšením pro umění. Také byl považován za vynikajícího hudebníka a v básních je jeho nejoblíbenější nástroj označován jako „Mótí Chán“, Královská perla. Celý výjev se odehrává před třemi mužskými posluchači různého věku, kteří sultánovi tleskají. V pozadí je namalován sluha nesoucí jídlo, architektura sultánského dvora a sultánovi sloni Atíš Chán a Čančala. Tato malba reprezentuje nejvyšší kvalitu práce významného malíře Farrukh Béga, kterému je autorství připisováno dle nápisu uvedeného v rámečku tohoto centrálního motivu.
Druhá miniatura (A12183) zobrazuje portrét mladého šlechtice sedícího na větvi nízkého stromku s chrtem u nohou. Obě indické miniatury jsou nad centrálními výjevy doplněny o dvě evropské mědirytiny a vytváří tím pozoruhodnou koláž. Tyto evropské rytiny císař Džahángír s oblibou sbíral a do Indie se pravděpodobně dostaly s jezuitskými misionáři.
Na druhé straně obou miniatur je kaligrafický, inkoustem psaný úryvek z perské poezie. U folia A12182 je v druhém rámečku s portrétem bídžápurského sultána uvedeno jméno císařského kaligrafa Muhammada Husaina alias Zarrín Kalama, které kaligrafii datuje mezi roky 1610-1611. Na zbývající ploše folií se na obou stranách nachází bohatá malba zlatem s rostlinnými a zvířecími motivy a na straně s kaligrafií se vždy nachází pět postav vytvořených zlatým inkoustem kombinovaným s akvarelem. Z asymetrie centrálních motivů miniatur lze usuzovat na to, že folia byla v albu řazena po otevření tak, že se střídaly dvoustrany s úryvky poezie a dvoustrany s ilustracemi.
Technika malby iluminací je modelační, postavená na dokonalé podkresbě uhlíkovým inkoustem. Folia jsou bohatě zdobená práškovým a plátkovým zlatem. Luxusní oděvy postav jsou vytvořeny jemnou malbou a puncováním zlatých ploch. Průzkumem bylo potvrzeno, že mimo vzácné barvy vyrobené z rostlin, byla pro vznik malířské výzdoby obou miniatur použita shodná barevná škála, kterou běžně nacházíme také na evropských malbách z tohoto období. V případě folia s portrétem bídžápurského sultána Ibráhíma Ádilšáha II byla základní barevná škála rozšířena o práškové stříbro a organické pigmenty žluté, červené, modré a zelené barvy, které nebylo možné průzkumem bez odběru vzorků blíže identifikovat. Zajímavým zjištěním jsou doklady o změně tvaru turbanů sluhy a jednoho posluchače, které patrně souvisí s původní přemalbou jejich módního stylu.
Největším objevem průzkumu bylo nalezení signatury malíře Aga Rézy v borduře miniatury A12183. Nápis byl dobře ukryt v detailní malbě v kamenech ohniště a byl objeven až při mikroskopickém průzkumu této miniatury. Signovaný malíř byl autorem malby zlacené bordury kolem centrálních motivů tohoto folia a je pravděpodobné, že se podílel i na kompletování a uspořádání celého alba. Jedná se o významného perského dvorního malíře mughalského dvora.
Po provedeném průzkumu byla malba miniatury s portrétem bídžápurského sultána fixována před jejím ojedinělým zapůjčením na výstavu do New Yorku. Při tomto prvním vystavení mimo Evropu vzbudila obrovský zájem odborné i laické veřejnosti. Výsledky restaurátorského a technologického průzkumu byly prezentovány veřejnosti v rámci mezinárodního Symposia „Past and Future: Art and Preservation in the Deccan“ pořádaného v rámci této výstavy v The Metropolitan Museum of Art ve dnech 11-12. 5. 2015.
Autorkami článku jsou Martina Ohlídalová a Dagmar Pospíšilová z Národního muzea a Jana Dřevíkovská z Národní knihovny České republiky
(EK)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
