Mezioborová spolupráce odborníků přináší výsledky

29.10.2013 | Zajímavé výsledky přináší spolupráce mezi jednotlivými odděleními Národního muzea. Například spolupráce archeologů a geologů pomáhá zpřesňovat poznatky o neolitických kamenných artefaktech na našem území.

Mikrofotografie amfibolového (kontaktního) rohovce z oblasti Jistebska. Jehlice aktinolitu vzájemně prorůstají, čímž zajišťují maximální pevnost horniny. Spolu s živcem a černými zrny ilmenitu tvoří hlavní minerály horniny.  Foto ve zkřížených nikolech, spodní strana obrázku je 0,57 mm.

Mineralogicko-petrologické oddělení Přírodovědeckého muzea – Národního muzea spolupracuje již přes 20 let s nynějším Oddělením pravěku a antického starověku Historického muzea – Národního muzea na zpracování souboru především neolitických kamenných artefaktů ze sbírek prehistorického oddělení.

V současné době proběhlo finální zpracování souboru broušené kamenné industrie, brousků, kamenných mlýnů a ostatní kamenné industrie neolitického stáří z polykulturního sídliště v Kosoři. Záchranný archeologický průzkum tohoto sídliště provedlo Národní muzeum již v roce 1970 a jeho neolitické kamenné artefakty byly zpracovány v roce 1996 ve formě závěrečné zprávy, ve které byl shrnut podrobný mineralogický a petrologický výzkum včetně předběžného určení provenience použitých hornin.

V roce 1997 byl výzkum publikován v Bulletinu mineralogicko-petrologického oddělení. Pro tento, ale i jiné výzkumy neolitické broušené industrie se stal převratným rok 2002, kdy došlo k nálezu unikátní neolitické těžební lokality v oblasti Jistebska a Velkých Hamrů v Jizerských horách (mj. i pracovníky Národního muzea), která byla zdrojem suroviny pro výrobu broušené kamenné industrie pro celou střední Evropu.

Znalost geologické pozice a vyjasnění geneze dané horniny vedl ke změně původního označení horniny - zelená břidlice na název, který vyjadřuje jak mineralogické složení, tak genezi horniny – amfibolový (kontaktní) rohovec, souhrnně je pak pro tyto horniny archeology používán název „metabazit typu Jizerské hory“.

 Kamenná sekera s otvorem z amfibolového (kontaktního) rohovce z oblasti Jistebska nalezená na archeologické lokalitě Kosoř. Hornina je jemně páskovaná s tmavými pásky s převahou amfibolu (aktinolitu) a světlými pásky s podílem živce (plagioklasu). Neolitičtí kameníci k jejímu zhotovení plně využili vlastnosti horniny – odlučnost a pevnost.

Během loňského a letošního roku byl revidován celý souboru neolitických kamenných artefaktů z lokality Kosoř právě s ohledem k výše jmenovaným poznatkům. Došlo nejen k revizi a případné úpravě starého označení hornin, ale i k bližšímu a přesnějšímu určení provenience studovaných hornin, především broušené industrie.

Finální výstup studia neolitických kamenných artefaktů je výsledkem spolupráce několika vědních oborů - archeologie, geologie, mineralogie a petrografie.

Komplexně zpracované poznatky dokreslují představu o životě neolitických lidí a přinášejí ucelenější pohled tohoto období na našem území. Z hlediska výběru hornin na výrobu kamenných nástrojů je fascinující fakt, že tito lidé využili na výběr svého sídliště nejen území vhodné pro běžný život (blízkost vodoteče, vhodná půda ...), ale povětšinou byl v dosahu i zdroj značného množství suroviny vhodné na výrobu kamenných mlýnů, drtidel apod.

Artefakt neolitického kamenného mlýnu z lokality Kosoř (vlevo spodní zaoblená část, vpravo rovná brusná část), na jehož výrobu byl použitý křemenec z provenience blízké archeologické lokalitě.

Doložená zdrojová lokalita hornin použitých na výrobu broušené kamenné industrie, používané na sídlištích zejména ke stavbě dřevěných obydlí (kamenné sekery, klíny ...), je důkazem toho, že probíhal v období neolitu transport suroviny a hotových výrobků na poměrně velké vzdálenosti.

Fascinující je ale i fakt, že lidé v neolitu byli schopni nalézt na našem území horninu, která měla ve všech ohledech ty nejpříhodnější vlastnosti právě na výrobu broušených kamenných nástrojů. Toto je doloženo i podrobným mineralogicko-petrologickým výzkumem, které potvrdilo unikátnost i poměrnou vzácnost použité horniny.


Autorkou článku je Blanka Šreinová z Mineralogicko-petrologické oddělení Přírodovědeckého muzea – Národního muzea.

 

KAM DÁL?

Archeologové Národního muzea zkoumají cennou lokalitu

Záchrana vzácného minerálu ze sbírek Národního muzea

Tajemný ostrov v Karpatech aneb Expedice Rumunsko 2012