Za minulostí Historické budovy Národního muzea VI. díl

12.08.2013 | V minulých dílech seriálu jsme se věnovali historii budovy zejména z pohledu vývoje architektury. Tento díl z dosavadní zvyklosti poněkud vybočuje, protože se soustředí na velmi zajímavé období let 1938 - 1945 z pohledu instituce.

Již napjaté dny zářijové mobilizace v předvečer podpisu Mnichovské dohody roku 1938 prožívali zaměstnanci Národního muzea v obavách z bombardování německými letadly. Preventivně začali balit a ukrývat některé vzácné exponáty.

Jejich nejčernější obavy o osud sbírek i muzea se začaly plnit od 16. března 1939, kdy byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Historickou budovu Národního muzea obsadila německá armáda a na fasádu byla vyvěšena říšská vlajka s hákovým křížem. Následovalo odstranění některých plastik z Pantheonu (Masaryk, Beneš, ale i další). Instituce byla přejmenována na Zemské muzeum (Landesmuseum). Německá správa muzea věnovala hlavní pozornost historickým oborům, neboť chápala jejich zásadní úlohu v ustavování české kultury a českého jazyka. Zájem měla z podobných důvodů i o archeologii.

V roce 1942 se začalo v Národním muzeu úřadovat i interně v německém jazyce, což znamenalo, že se musely německy vést katalogy sbírek, německé musely být výklady v expozici. V těch bylo nutné již o rok dříve uvádět i německé popisky. Expozice byly v průběhu války postupně vyklízeny, protože musely uvolnit místo krátkodobým výstavám, které byly do muzea přivezeny z Říše.

Jejich názvy dnes jistě zaujmou. Již v lednu roku 1941 muzeum hostovalo výstavu Deutsche Grösse (Německá velikost).

Následovaly další výstavy: Na cestě k nové Evropě - Kniha a meč a poté výstava Ctěte práci. Původní expozice se stále více ztenčovaly, nejen kvůli krátkodobým výstavám, ale od roku 1944 i kvůli nebezpečí, že by mohly být na choulostivém místě v centru hlavního města ohroženy v případě obratu ve válce. Sbírky byly proto rozvezeny na hrady a zámky mimo Prahu. Prehistorie dokonce vytvořila tři podobné série sbírkových předmětů, dokumentující vývoj českého pravěku, a rozmístila je po jedné na zámky v okolí Prahy v naději, že by se alespoň jedna mohla zachovat.

Na začátku roku 1945 již bylo jasné, že válečná karta se obrátila v neprospěch dosavadních vítězů. Zaměstnanci muzea se v této době potají scházeli, aby prodiskutovali budoucnost muzea po případném osvobození. Za květnového povstání roku 1945 hlídkovali zaměstnanci Národního muzea v budově, aby uchránili ji samotnou a především zlaté předměty z fondů prehistorie, historické archeologie a numizmatiky.

Rampa Národního muzea sloužila ve dnech květnového povstání jako stanoviště ostřelovačů s těžkými kulomety.

Nejen budova, ale i zaměstnanci byli přímo v centru bojů, a někteří z nich byli v napjatých posledních dnech před osvobozením Prahy zraněni. Největší ránou bylo ovšem pro budovu ono známé svržení letecké bomby v podvečer 7. května 1945 a následná dělostřelecká palba dne 8. května. Při náletu utrpěla zejména sbírka zoologie, jejíž dermoplastické preparáty exotického ptactva byly rozmetány po okolí muzea.

Až 9. květen přinesl Národnímu muzeu dlouho očekávaný konec neblahých válečných událostí. Nastal čas sčítat škody a uvést sbírky alespoň do stavu, v jakém byly před válkou, stejně jako promyslet novou koncepci expozic, které ve válečných letech vzaly za své.

V článku byly použity informace z knihy Obraz vlasti - Příběh Národního muzea.

KAM DÁL?

Za minulostí Historické budovy Národního muzea

Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea III.díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea IV. díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea V. díl

(dan)

Diskuse