Stopy po střelách zůstanou na fasádě muzea jako memento

20.08.2013 | Je tomu právě 45 let, kdy se v horní části Václavského náměstí ozvala střelba. Cílem sovětských kulek byla Historická budova Národního muzea. Následky jsou na největší muzejní budově v Česku patrné dodnes. Po rekonstrukci bude tuto událost připomínat pamětní deska. Do její tvorby se můžete zapojit i vy! A co tenkrát ke střelbě vedlo?

Vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy v roce 1968 zvedl celonárodní vlnu odporu. I hlavní město země zažívalo horké chvíle, které se podepsaly také na dominantě Václavského náměstí – novorenesanční budově Národního muzea.

Terčem pro kulomety a samopaly sovětských vojáků se muzeum stalo 21. 8. 1968. Zcela nesmyslný útok způsobil těžké škody na fasádě, sochařské výzdobě budovy i interiérech.

Střely způsobily mnoho děr v pískovcových sloupech a v omítce, poničily kamenné sochy a reliéfy, zavrtaly se i do tapet v zasedací síni a stěn v ředitelně. Ušetřeny nebyly ani některé depozitáře.

Budova navíc nebyla v tu dobu prázdná. Když dávka ze samopalu proletěla okny v ředitelské pracovně, zachránil se duchapřítomně tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein tím, že instinktivně zalehl na zem.

Pamětníci oněch událostí vzpomínají na zraněnou ženu, která se pohybovala před hlavním vchodem do muzea. Na místě ji ošetřil Emanuel Vlček, známý antropolog, vědecký pracovník Národního muzea. Zakrvácený muzejní poutač, který tehdy posloužil jako provizorní nosítka, byl ještě dlouho v muzeu, nakonec se ale ztratil.

V následujících letech pak byly jednotlivé střely nacházeny v interiérech, v depozitářích a v muzejních vitrínách. Několik jich bylo uloženo i do muzejních sbírek.  Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea budou střely vystaveny v rámci nových expozic.

Škody se nevyhnuly ani sbírkovým předmětům. Ironickým příkladem poničeného exponátu je tablo ke sjezdu pro mravní výchovu v Ženevě v r. 1921, s francouzským textem o smyslu českých dějin od Jana Herbena (s ilustracemi Františka Kysely), které střela zasáhla symbolicky ve slově LIBÉRATION (osvobození).

To by však nebyl český národ, kdyby i z takové události nevykřesal jiskru humoru. Poškozenou fasádu lidé překřtili na: „mozaiku od El Grečka“ a bezprostředně po srpnu mezi Pražany kolovala vtipná hádanka: "Znáte nejznámější místo Prahy? Národní muzeum. To trefí každý buran."

Lidé se marně vojáků ptali, proč to dělají.

A důvod střelby? O tom se dodnes jen spekuluje. Tradovalo se, že si vojáci spletli budovu s Hlavním nádražím, hovořilo se i o záměně s vedle stojící budovou Národního shromáždění. Kolovala také domněnka, že útok byl reakcí na výstřel z oken muzea.

Tisk z 22. srpna 1968 přišel s jiným vysvětlením: „Fontána pod Muzeem tiše šumí, tak jako včera, jako by se nic nestalo. Ale když zvedneš oči k fasádě Muzea, strneš. Z temného podkladu svítí stovky bílých ďobanců. Tank zavadil anténou o trolej - a to stačilo, aby vznikla palba, která na dlouhá léta poznačila památnou budovu vévodící Václavskému náměstí“.

Skutečnou příčinu tak již asi nikdy nikdo nezjistí. Jak uvádí zpráva ČTK z osudného 21. srpna: „Lidé se marně ptali vojáků z tanku na křižovatce Václavského náměstí s Opletalovou ulicí, proč to dělají.“

Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu. Plomby ve ztmavlém pískovci jsou však dodnes patrné. Opravy probíhaly vsazováním kamenných filunků (výplní), nebo tmelením poměrně tvrdým cementovým tmelem. Při rekonstrukci budovy zůstanou tyto zásahy ponechány. Drobná poškození od střel, která na fasádě zůstala bez oprav, budou jako memento zachována také.

Pamětní deska bude navždy připomínat osudné události 21. srpna 1968. I vy můžete ovlivnit, jaký text na ní budou příští generace číst.

V rámci rekonstrukce bude navíc na vstupní části průčelí Historické budovy Národního muzea umístěna pamětní deska, připomínající srpnové události roku 1968. A zde se Národní muzeum obrací na veřejnost s prosbou, aby se zapojila do tvorby textu, který bude deska obsahovat. Napadá vás, jak by měla deska vypadat a co by na ní nemělo chybět? Napište nám svůj názor a přispějte k tomu, aby se nezapomínalo na minulost.

Své návrhy můžete do 31. srpna 2013 zasílat na email redakce@nm.cz, nebo psát přímo do diskuze pod článkem. Nejzajímavější návrhy budou zveřejněny 2. září 2013 zde na portálu Muzeum 3000.

GALERIE:

Z tisku:
Z Vinohradské k Muzeu se soustředilo přes patnáct tanků, ty začaly bez důvodů ostřelovat nejen okolní budovy, ale i památnou budovu Národního muzea. Po jejich zákroku vypadalo průčelí Muzea jako cedník - jistě známý obraz z války. Na schodišti před Muzeem leželi omítkou i střelami k zemi přibití lidé.  (Kniha Sedm pražských dnů: 21.–27. srpen 1968. Jako pramen uvedeno Svobodné slovo, 22. 8. 1968)

V roce 2008 získalo Národní muzeum na základě výzvy k veřejnosti téměř 2500 fotografií a negativů s tématikou srpna 1968, Palachova pohřbu, ale i událostí srpna 1969. Fotografie pocházejí jak od profesionálních, tak amatérských fotografů. Některé z nich byly téhož roku vystaveny v rámci výstavy "A přijely tanky ... Příběhy". Fotografie jsou jedinečnou obrazovou dokumentací srpnové okupace Československa.

V článku byly použity citace z publikace Kniha Sedm pražských dnů: 21.–27. srpen 1968

KAM DÁL?

Za minulostí Historické budovy Národního muzea

Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea III.díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea IV. díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea V. díl

(per)

Diskuse