19.12.2014 | Slovenské vánoční zvyky se díky kulturní blízkosti obou zemí velmi podobají těm našim, a tak tomu bylo i v minulosti.
Příprava Vánoc začínala na Slovensku obvykle jako u nás na počátku adventu. O svátku svaté Barbory se řezaly větvičky z různých ovocných stromů (v Čechách se většinou používaly pouze třešňové větvičky) a o Štědrém večeru se z nich věštilo. Hospodáři předpovídali úrodu, svobodná děvčata svůj budoucí osud – hlavně jestli se v následujícím roce vdají.
Na svátek svaté Lucie 13. prosince se ve slovenských rodinách dávalo na okrasnou mističku klíčit žito. Zrno zalité vodou do Štědrého dne vyrostlo, a na svátečním stole představovalo symbol nového života. Tento zvyk se v českých rodinách provádí o Velikonocích. Podobně jako v českých vesnicích se i na Slovensku některé ženy přestrojovaly za Lucky. Oblékly se do bílé plachty, zamoučily si tvář, chodily po staveních a mlčky vymetaly místnosti husí peroutkou. Tak ochránily obydlí před zlými silami. Na stole měly jako dar připravený česnek chleba a vodu.
Na Štědrý den se nad stůl zavěšovala jedlička zvaná „jezuleň“ ozdobená ořechy a jablky.
Někde se na Štědrý den místo živého stromku zavěšoval stromek upletený ze slámy. V podvečer 24. prosince po přísném půstu se rodina sešla u stolu pokrytého bílým ubrusem, pod který se daly klásky obilí, aby se zajistila dobrá úroda. Pod stůl se položila trocha slámy na památku chléva, ve kterém se narodil Ježíšek. Nohy stolu se ovázaly řetězem, aby rodina držela pohromadě. Na stole nesměl chybět chléb, česnek a med pro stálé zdraví, sladká pálenka, oplatky, ořechy, vařený hrách, brambory se zelím a vařené sušené ovoce.
Jako hlavní jídlo se většinou jedla zelná polévka s houbami, čočka, kaše z obilovin, někde i pečená ryba. V evangelických rodinách se jedly i vepřové klobásy. Z pečiva se dělaly tzv. opekance z kynutého těsta, ty se jedly s medem a mákem, makovníky, ořechovníky, ale hlavně oplatky pečené v kovových formách zvaných oplatečnice. Každé z podávaných jídel mělo svůj symbolický a magický význam.
Dříve se v některých slovenských rodinách dodržoval zvyk nechat jedno místo u stolu volné pro opuštěného poutníka. Po večeři dělala matka dětem na čelo křížek prstem namočeným v medu. Chlapci pak prý byli odvážní a děvčata sladká. Stejně jako u nás se prováděly různé čarovné praktiky, jako bylo věštění osudu a magická ochrana zvířat, stromů a hospodářství. Hospodář obdarovával dobytek malými bochníčky z kynutého těsta.
O Štědrém večeru chodili po staveních koledníci zvaní betlémci, skupina chlapců, z nichž jeden byl přestrojený za anděla a nesl přenosný betlém. Chlapci hráli scénku o narození Ježíška a zpívali koledy. Poté byli obdarováni drobnými dárky, jablky a ořechy. Na Boží hod musela celá rodina odpočívat a stejně jako v českých rodinách byla a dodnes je k obědu husa, kachna nebo něco ze zabíječky. Vánoční zvyky obou zemí byly a stále jsou díky kulturní blízkosti Čechů a Slováků velmi podobné.
Autorkou článku je Danuše Sedláková z Národního muzea – Národopisného muzea – Musaionu.
KAM DÁL?
Zapomenuté štědrovečerní zvyky
Vánoční stromeček k nám přišel z ciziny
"Jdu, jdu, noci upiju" říkávala Lucka
Kvůli adventním rorátům je potřeba si přivstat
FOTORECEPTY: Už máte napečeno?
Pozapomenutý "svatý" Ambrož se honil s dětmi po náměstí
Podle legendy zachránil svatý Mikuláš tři dívky
Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc
Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost
Advent otevírá cestu k vánočním svátkům
Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět
(dan)
Vánoce
