16.12.2014 | Dnes už si sotva někdo dovede představit Vánoce bez stromečku ozdobeného vánočními ozdobami, světýlky nebo sladkostmi. Kdo stromeček nemá, nahrazuje ho alespoň zelenými větvemi jehličnanů. Pod stromeček se u nás také nadělují dárky. Tento zvyk je ale velmi mladý – v českých zemích existuje něco málo přes dvě stě let.
Píše se rok 1812 a o štědrovečerní hostině v libeňském zámečku na Ztracené vartě představuje ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich svým hostům do té doby v českých zemích neznámou novinku – zelený vánoční stromeček. Tento zvyk prý znal z rodného Bavorska, kde byl tento obyčej rozšířený. Postupně se "móda" vánočních stromků začala šířit, nejprve mezi pražské německé a české měšťanské rodiny a pak i mezi další společenské vrstvy. Už v roce 1844 napsaly Pražské noviny, že před Vánoci lidé kupují "Kristův strůmek", který zdobí svíčkami a různými dárky. Zvyk zdobit vánoční stromek pochází v této podobě pravděpodobně z tehdy německého Štrasburku, odkud se od 18. století pomalu šířil do ostatních částí Německa.
Německý básník Johann Wolfgang Goethe poprvé uviděl vánoční jedličku v Lipsku roku 1765.
Zdobení vánočního stromku ale sahá do hluboké minulosti. Roku 573 měl irský misionář, opat Kolumbán, pronést ke shromáždění Galů kázání o narození zázračného dítěte Ježíše. Stalo se tak o slavnosti zimního slunovratu a opat tehdy na jedli, kterou staří Galové uctívali při příležitosti slunovratu jako modlu, zavěsil zapálené pochodně ve tvaru kříže. Zdobit stromek ale bylo církví považováno za pohanské a tak zvyk potírala – po celý středověk se nedochovala žádná zmínka o šíření tohoto kultu, snad kromě zmínky o stromu s hořícími svícemi z trubadúrských písní. Nejstarší zpráva z novověku tak pochází až z 16. století z Alsaska, kde se popisuje zdobení stromečku ořechy, jablky, papírovými ozdobami a dalšími sladkostmi.
Na venkově se u nás prosazovalo zdobení stromečků velmi pomalu, také proto, že se tento zvyk společností šířil "shora" a byl proto považován za "panský". Součástí vánoční domácnosti všech společenských vrstev se v Česku stal stromek až asi před sto lety, i když existovaly regiony, kam tento zvyk pronikla ještě pomaleji. Tak se vedle betlémů, které se od josefinských reforem přesunuly z kostelů do domácího prostředí, stal vánoční stromeček nedílnou součástí Vánoc i u nás. V měšťanských rodinách stával větší stromek samostatně na zemi v obývacím pokoji, v chudších poměrech stával menší stromek na stole nebo byl zavěšený na stropním trámu.
A čím se vánoční stromky v minulosti zdobily? To se dozvíte v příštím článku věnovaném Adventu a Vánocům na portálu Muzeum 3000.
V článku byly použity informace z knihy Abeceda Vánoc.
KAM DÁL?
"Jdu, jdu, noci upiju" říkávala Lucka
Kvůli adventním rorátům je potřeba si přivstat
FOTORECEPTY: Už máte napečeno?
Pozapomenutý "svatý" Ambrož se honil s dětmi po náměstí
Podle legendy zachránil svatý Mikuláš tři dívky
Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc
Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost
Advent otevírá cestu k vánočním svátkům
Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět
(dan)
VánoceArcheologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!