05.12.2014 | Už dnes večer bude obcházet Mikuláš s čertem a andělem, trestat nehodné děti a naopak chválit a odměňovat ty hodné. Kde se zvyk obdarování v předvečer svátku svatého Mikuláše vlastně vzal? A jak slavili Mikuláše naši předci?
Mikulášská obchůzka na 5. prosince je spojená s církevní legendou o svatém Mikuláši. Podle ní se Mikuláš narodil v Malé Asii ve městě Pattara kolem roku 300, kde byl vychováván ve zbožné křesťanské rodině. Později se přestěhoval do města Myry, po smrti rodičů rozdal svůj celý majetek chudým a stal biskupem křesťanské církve.
Mikulášský zvyk obdarovávat děti se odvozuje od legendy o obdarování třech chudých dívek. Mikuláš prý chodil večer po ulici a uslyšel dívčí nářek. Poslouchal pod oknem a zjistil, že otec dívek je chce prodat do nevěstince, aby mohl zaplatit dluhy.
Mikuláš dívkám tři dny házel do okna peníze a tím je zachránil od neblahého osudu.
Dal jim tolik peněz, že se mohly dokonce šťastně provdat. V některých zemích je považován za patrona šťastného manželství a vdavek chtivé dívky se k němu modlí. Ve středoevropských zemích je tento světec považován také za patrona vod, námořníků a rybářů.
Ve středověku byly obchůzky Mikuláše spojeny s mnoha postavami, které dnes už neznáme – šlo o postavy kozlíků, koníků, smrti, žida a dalších. Jednotlivé postavy měly své charakteristické znaky, v nichž se ukazovaly původní předkřesťanské zvyky zimního období. Průvod tedy připomínal spíše masopust a také se vyznačoval značnou rozpustilostí a veselím. Proto byl církví zakazován a dodnes se udržely pouze jeho tři hlavní postavy.
V průvodech dnes chodí Mikuláš, který je oblečen do oděvu biskupa. Mikuláš je symbolem spravedlnosti, a proto posuzuje chování dětí (dříve třeba i to, jestli se děti dobře modlily). S ním chodí anděl, který svým oblečením v bílé barvě poukazuje na nebeské dobro a naděluje drobné dárky. Poslední z trojice je čert, představující temné podsvětí a trestající zlobivé děti.
O Mikuláši se v rodinách začínalo s uklízením a pečením. Známé byly mikulášské trhy, kde se nakupovalo potřebné zboží, potraviny, ale i dárky na Vánoce. K tradičním dárkům patřily betlémové figurky, papírové postavičky mikulášů, čertů a andělů, kynuté pečivo ve tvaru těchto postav nebo figurky čertů ze sušených švestek. Na trzích nechyběly sladkosti jako turecký med, perníčky, cukrkandl a bretonem zdobené cukroví určené na stromeček. Prodávaly se i dřevěné hračky a později i porcelánové panenky.
Mikuláš a jeho "pomocníci" se v různých formách dostali i do sbírek Národního muzea. Podívejte se na fotogalerii:
KAM DÁL?
Trháte barborky? Višňové větvičky vám vykvetou do Vánoc
Na svatého Ondřeje je možné poznat budoucnost
Advent otevírá cestu k vánočním svátkům
Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!