Náprstkovo České průmyslové museum otevřeno!

19.05.2014 | V polovině května si připomínáme 140. výročí otevření Náprstkova muzea, které bylo roku 1874 zpřístupněno veřejnosti pod názvem České průmyslové museum. Přečtěte si, jakými peripetiemi musel Vojtěch Náprstek projít, než se mu podařilo vznik jednoho z nejhezčích pražských muzeí prosadit a zrealizovat.

V pondělí 26. května 2014 od 17:30 navštivte přímo v muzeu přednášku Mileny Secké Náprstkovo muzeum otevřeno!. Přednáška je věnována 140. výročí založení muzea.

"Sbírky Českého Průmyslového Musea, bibliotéka i čítárna na Betlémském náměstí „U Halánků“ jsou přístupny v dnech svatojanských 14. 15. a 16. května od 9 hod ráno do 12 hod dop., a od 2 hod odp. do 5 hod. odp., za vstupné 10 kr. pro dospělé a 5 kr. pro děti. Celý výnos vstupného věnován bude nejpilnějším žákům průmyslové školy pražské."

Takto se veřejnost dověděla, že známý pražský vlastenec a propagátor ženské emancipace – Vojta Náprstek - zrealizoval svůj dávný sen. Cesta k cíli však byla trnitá. Zhmotnění myšlenky formulované českými vlastenci na světové výstavě v Londýně v roce 1862 vyžadovalo bezpočet neúspěšných úředních jednání, která nakonec po letech ukázala, že pražské místodržitelství ani vídeňské ministerstvo založení muzea nepovolí.

Řešením bylo založit muzeum soukromé, ale k tomu chyběly finance.

Vojta Náprstek léta přemlouval svou matku k financování smělého projektu, ale paní Anna Fingerhutová byla úspěšná podnikatelka (majitelka pivovaru a vinopalny), která velmi zvažovala projekty, kam bude investovat. Vědoma si však synovy touhy, odkázala mu finanční hotovost i dům U černého orla, a když v roce 1873 zemřela, byla cesta k průmyslovému muzeu v Praze otevřená. Denní tisk přinesl záhy optimistické plány:

"Šlechetná paní zavřela oči, dům „U černého orla“ stal se základním fondem, z něhož se průmyslové museum bude vydržovati, neboť státi má tam, kde ho chtěla zakladatelka jeho míti, totiž „U Halánků“, na místnosti odkázané panu Vojtěchovi Náprstkovi. On spěchá, aby co nejrychleji provedl, k čemu se byla již máti jeho chystala. Dům „U Halánků,“ ve svrchních místnostech svých má býti věnován „Průmyslovému museu,“ z části pak „ženskému sirotčinci“. Kde nyní rozkládají se přerozličné starodávné budovy bez ladu a skladu, na této rozsáhlé místnosti má se pozvolna v průběhu nedlouhé doby vypínati hrdá budova pro oba tyto ústavy ve štylu moderním dle vzorů anglických a amerických."

Plány to byly velkolepé, jak ostatně dokazuje i nákres budovy, ale realita byla tvrdá. Na tak velký projekt finance nestačily a Vojta Náprstek chtěl muzeum otevřít co nejdříve.  Začal jednat se stavebním úřadem a opět se objevily závažné problémy, o kterých v létě 1874 denní tisk informoval. Vzhledem k plánované stavbě muzea bylo třeba pozměnit podobu nejbližších ulic a strhnout Fukův dům na Betlémském plácku:

"Jak známo, odbývala se letos časně z jara komise k ustanovení stavební čáry budovy příštího průmyslového musea, kteráž má se vyvésti na ploše nynějšího nákladnického domu „u Halánků“ na Betlémském plácku, jejž vlastník jeho, p. Vojt. Náprstek k účelu tomu věnoval (okolo 800 čtv. sáhů, jež mají v místech těch cenu po 300 zl.). Vyšetření čáry té spojeno zároveň s ustanovením čáry regulační pro ulice Betlémskou, Zlatou /dnešní Náprstkova – pozn. aut./, Liliovou a částečně Betlémského plácku. … Regulační linie k urovnání Betlémského plácku ustanovena při straně k Liliové ulici tak, že odřízla celý dům Fukův, kterýž bude se muset celý odstraniti."

Jediná dochovaná kresba tohoto domu – z pera Zdenky Braunerové – dokládá, že tento dům značně vyčníval do Betlémského náměstí a jeho stržení bylo jen k prospěchu. Ozval se však majitel vedlejšího domu, a začaly dlouholeté spory:

"Proti tomuto vyšetření a ustanovení podal stížnost majitel čísl. 251 v Liliové ulici, jenž by byl celou tou regulací utrpěl ztrátu 4 čtverečních sáhů, za to však strhnutím domu Fukova by byl získal frontu na Betlémský plácek, tak že by dům jeho velice byl v ceně získal. Nebera nejmenšího zřetele k tomu, že tu běží o ústav nejen pro hlavní město Prahu, nýbrž pro celé království na nejvýš důležitý, jenž bude míti veliký vliv na povznešení průmyslu a umění vlasteneckého – o ústav, na nějž soukromá, u nás bezpříkladná obětivost skoro půl milionu byla věnovala, žádal, aby ustanovení stavební čáry bylo svrhnuto."

Úřady daly za pravdu majiteli, město Praha i Vojta Náprstek se odvolali a kauza se táhla mnoho let.

Mezi tím Vojta Náprstek otevíral své soukromé České průmyslové muzeum v provizorních prostorách domu U Halánků ve dnech největších pražských poutí (na sv. Jana Nepomuckého a na sv. Václava) .

Jeho sbírky rostly nejen koupěmi, ale daleko více dary od cestovatelů,  amerických Čechů a přátel, a plnily sklady bývalého matčina pivovaru. V roce 1875 byl na dvoře domu U Halánků položen základní kámen k nové výstavní budově a o deset let později se konečně začalo stavět. Začala se tak naplňovat slova dobového tisku:

"A tak památný dům „U Halánků“ promění se v svatyni národu českému věnovanou, a z Betlémského plácku, z něhož vyšel před stoletími reformátor víry, v století devatenáctém bude národu českému zdrojem vědomostí, bez nichž žádný národ ve světové konkurenci nemůže obstáti."

Autorkou článku je Milena Secká z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Citace v textu pochází z časopisu Posel z Prahy (listopad 1873, červen 1874).

KAM DÁL?

Americký klub dam a česká společnost 19. století

U zrodu ženské emancipace stál Americký klub dam

Unikátní obraz na výstavě Čas zámořských objevů

Trofejní hlavy amazonského kmene Jívaro

V Náprstkově muzeu najdete přehlídku mořských bestií

Motýli, kteří nedokáží létat, dali světu hedvábí

(dan)

Diskuse