Znovu do školy!

31.08.2015 | Prázdniny končí a školáci se připravují na návrat do lavic. Obchody už dávno nabízejí školní pomůcky a lákají na výhodné nabídky i nízké ceny. Není to nic nového pod sluncem. Začátek školního roku uměli obchodníci využít už ve třicátých letech dvacátého století.

Filipiny fotografie ulice

Potenciál začátku školní výuky si uvědomovali i prodejci z dalekých Filipín. Dokazují to snímky z pozůstalosti novináře a cestovatele Viktora Mussika (1899–1952), kterou zpracovávají v Náprstkově muzeu.

Na některých fotografiích zachytil Mussik právě zahájení prodeje školních pomůcek ve filipínském hlavním města Manila v roce 1934.

Jak se Viktor Mussik dostal na Filipíny? 

Viktor Mussik byl příkladem novináře – cestovatele. K cestování ho ale nepřivedlo povolání. Touha poznávat cizí kraje z něj naopak udělala novináře. Zážitky ze svých exotických cest ve 20. a 30. letech dvacátého století nejen popisoval, ale také zachycoval fotograficky a kresebně. Vlastními ilustracemi doprovodil své dva první cestopisy: „Trampem od Nilu až k Jordánu“ z roku 1924 a „Pěšky severní Afrikou“ z roku 1925. Další knihy a cestopisné reportáže již doplňoval vlastními fotografiemi.

Potenciál začátku školní výuky si uvědomovali i prodejci z dalekých Filipín

Fotografie Mussik pořizoval od své první delší cesty (1925–1926) přes Přední východ do Indie, Sikkimu a na Cejlon. Další série snímků pocházejí z cest po Africe (1928 a 1931) a Asii, kde navštívil Čínu, Filipíny, Borneo, Thajsko, Japonsko a Koreu (1933–1935). Poslední snímky v jeho fondu ve fotosbírce Náprstkova muzea jsou z cesty po Předním východě v roce 1937.

Fotografie. Křesťanská děvčata z kmene Igorotů, Baguio na ostrově Luzon, 1934. Zdroj: Národní muzeumNa Filipíny, kde se právě chystalo vyhlášení samostatnosti, Mussik odplul po procestování Číny. Na filipínský ostrov Luzon připlul v lednu 1934. V hlavním městě Manile se stal spolupracovníkem amerického časopisu Philippine Magazine. Jako novinář se účastnil významné sportovní události – 10. dálněvýchodních her v Manile, které se konaly v květnu 1934 a velice kritizoval politické zásahy do této sportovní události. Z popudu vydavatele časopisu se vydal na sever ostrova, kde se setkal s různými místními etniky (Igoroté, Kalingové, Bontokové, Ifugaové). Procestoval i další filipínské ostrovy – Mindore, Panay, Negros, Cebu, Maktan, Mindanao, Basilan, Jolo a skupinu ostrůvků Tawi-Tawi. Na Filipínách na jedné straně zachytil výkony sportovců a oficiality při sportovních hrách, na druhé straně příslušníky etnických skupin žijící prostým způsobem života. Mnoho snímků pořídil i v hlavním městě Manile a mezi ně právě patří obrázky obchodů upozorňujících na začátek školního roku vybízejících k nákupu potřebného vybavení.


Děti zkrátka musely do školy správně vybavené i před osmdesáti lety ve vzdálených Filipínách.

Text připravila Jiřina Todorovová, kurátorka fotografické sbírky Náprstkova muzea

Fotografie. Dřevěná budova bazaru Nippon s poutačem „School Openig Sale“, Manila, 1934. Zdroj: Národní muzeum

Další fotografie si můžete prohlédnout v galerii:

gallery


 

Kam dál?

Hudebníci na dovolené

Africké hračky ze sbírek Náprstkova muzea

Lakované hračky fantastických barev pochází z Indie

(per)