Velká válka v Národním muzeu

27.06.2014 | První světová válka zasáhla do životů obyvatel evropských zemí velmi krutě. Její průběh a dopady silně pocítily i české země. Odhaduje se, že do armády bylo odvedeno 1,4 milionu Čechů. Z nich se téměř 140 tisíc nevrátilo do svých domovů ke svým blízkým. U příležitosti stého výročí začátku Velké války (jak je také nazývána) hostí Národní muzeum zahraniční výstavu.

Výstava První světová válka – prolog k 20. století ukáže 450 vystavených unikátních předmětů, které pochází z moskevského Státního ústředního muzea novodobých dějin Ruska a v České republice jsou prezentovány vůbec poprvé, právě při příležitosti stého výročí začátku Velké války. Při příležitosti tak významného jubilea se ke spolupráci sešlo devět významných českých paměťových institucí, mezi nimi i Národní muzeum a vznikl unikátní projekt nazvaný Velká válka. V jeho rámci budou v objektech zúčastněných institucí probíhat výstavy, semináře a další doprovodné akce. Výstavu První světová válka – prolog k 20. století najdou návštěvníci do 7. září 2014 v Nové budově Národního muzea. Výstava je je součástí výstavního cyklu Smrt.

Velkou válku připomíná také drobná výstavka v Národním památníku na Vítkově, která rozšiřuje zdejší stálou expozici k dějinám českých zemí ve 20. století. Výstavka je věnovaná českým vojákům v řadách rakousko-uherské armády. Její kurátor František Štambera z Národního muzea ji popisuje takto: "Dominantou výstavky je uniforma vojína plzeňského pluku, tedy příslušníka legendárních „pětatřicátníků“. Doplňuje ji i identifikační vojenská známka v podobě malé schránky s knížečkou, v níž byly zaznamenány všechny osobní údaje včetně bydliště či jména osoby, která má být kontaktována, padne-li její nositel v boji. Z výstroje je pak vystavena i polní lahev či hrozivě vyhlížející bodák nasazovaný na pušku a používaný při boji nablízko".

Návštěvníci zde najdou také fotografie, zachycující život na frontě nebo vzpomínky na boje a válečné tažení. "Ty jsou zaznamenány i v deníku jednoho českého vojáka, který rovněž vystavujeme. Onen voják narukoval ihned na počátku války a v září následujícího roku zajat Rusy na východní frontě. Deník si vedl i v zajateckém táboře a zanechal nám tak úžasné svědectví o svých válečných útrapách. Svoje poznámky opatřoval i ilustracemi, které tak dále výmluvně vypovídají o životě na frontě", dodává František Štambera.

V kontrastu k nim tu jsou idealizované propagandistické pohlednice rakouské i ruské provenience, které rovněž nabízíme návštěvníkům k prohlédnutí nebo železný prsten s textem „Zlato za železo“ vydávaný lidem, kteří přispěli v v rámci stejnojmenné sbírky na financování válečného úsilí rakousko-uherské monarchie.

KAM DÁL?

Sarajevský atentát aneb řidič, který špatně odbočil

Prošla koncentračním táborem, tance se však nevzdala

Hudebníci na cestách za prací i odpočinkem

(dan)

Diskuse