Muzeum 3000 | Lidové podmalby na skle, rozvinutá tvorba Vincenze Jankeho

Lidové podmalby na skle, rozvinutá tvorba Vincenze Jankeho

06.06.2017 | Podmalby na skle užívané ve venkovském prostředí tvoří specifickou oblast tradiční kultury. Svou prostotou a mnohdy svérázným zpracováním nám přibližují lidové vnímání světa. Charakteristická je pro ně bohatost regionálních vyjádření i různá úroveň propracovanosti děl. Mezi významné tvůrce lidových podmaleb patří Vincenz Janke ze severních Čech, na jehož rozvinutou tvorbu chceme upozornit.

Podmalby na skle na rozdíl od většiny obrazů vznikají nanášením barev na rubovou stranu skla. Toto staré umění našlo oblibu i ve střední Evropě, kde se ve druhé polovině 18. století ze šlechtického a městského prostředí rozšířilo mezi katolické venkovské obyvatelstvo. Lidové podmalby tak získaly podobu řemeslných prací přizpůsobených požadavkům nižších sociálních vrstev, v užším smyslu se jednalo o výrobky neškolených lidových tvůrců.

Své nenahraditelné místo našly ve vesnických interiérech. Umisťovány byly do tzv. svatého koutu (kútu), který představoval roh jizby se stolem a lavicemi zdobený zavěšeným křížem. Po jeho obou stranách se na dřevěnou lištu v šikmé poloze upevňovaly podmalby tak, že se jejich horní okraj nakláněl směrem do místnosti a sklo obrazů vytvářelo odlesky. Méně se podmalby objevovaly ve venkovských kostelech či v krajině na Božích mukách.

Plnily nejen funkci estetickou a reprezentativní, ale především náboženskou, neopomíjejíce ani úlohu ochranně magickou. Tomu odpovídal obsah zobrazení.

Sbírka etnografického oddělení Národního muzea se pyšní souborem podmaleb na skle, který patří k nejvýznamnějším v Evropě. Kolekce shromažďuje díla z jednotlivých vývojových etap lidové podmalby a podává reprezentativní obraz o všech regionálních variantách, které vznikly na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska i přilehlých oblastí Německa, Rakouska a nynějšího Polska.

Mezi sbírkovými předměty pocházejícími z významné sklářské oblasti severních Čech se nalézá 12 děl Vincenze Jankeho, výrazného malíře dosahujícího středoevropské úrovně.

Jeho tvorba v oblasti Novoborska spadá do první třetiny 19. století a řadíme ji ke starší vývojové etapě lidových podmaleb. Má charakter řemeslné malby, která se vyznačuje plastickou iluzivní malbou provedenou obdobným způsobem jako u dobových vyobrazení na jiných podkladech.

Tím se výrazně liší od podmaleb vytvářených především v druhé a třetí třetině 19. století četnými neškolenými regionálními výrobci. Pro ně je typická velká míra zjednodušení ústředního náboženského výjevu, kontury slouží jako hlavní výrazový prostředek na úkor malířské složky. Tvůrčí úsilí je pak věnováno dekorování míst nacházejících se mimo ústřední motiv.

Vzhledem ke svému zaměření vlastní etnografické oddělení Národního muzea ty podmalby, na kterých se Vincenz Janke věnuje náboženským tématům a které byly určeny pro lidové prostředí. Charakteristické jsou pro ně pastelové odstíny i jemně pojednaná obloha s obláčky v růžové, okrové a hnědé barvě. Na rozdíl od lidových neškolených malířů se pouštěl i do náročnějších vícefigurálních scén ze života Ježíše Krista.

Janke pocházel ze severočeské Skalice z rodiny sklářů. Mezi léty 1791-1803 byl kromě Nového Boru činný také při sklářské huti Abelů v Železné rudě na Šumavě.

Přibližně ve zmiňovaném období vznikla čtyři malířova díla se zrcadlovým pozadím. Tento typ řadíme k technologicky náročnějším podmalbám, které byly zhotovovány při sklářských hutích. Na rubovou stranu skla nejprve malíř namaloval ústřední výjev, na to on či jiní specializovaní spolupracovníci nanesli na celou plochu obrazu vrstvu amalgamu (cín rozpuštěný ve rtuti) či na vrstvu rtuti položili staniol. Efektní výsledek vyžadoval práci s velmi nezdravým materiálem.

Výraznější místo mezi Jankeho podmalbami se zrcadlovým pozadím zaujímají protějšková zobrazení svatého Václava a svaté Ludmily jakožto patronů českého národa.

K oblíbeným tématům patřilo triumfální zobrazení svaté Trojice. Vincenz Janke vycházel z tradice severočeského malířství skla, rozvinul ji a dále ovlivnil tvorbu svých následovníků, mezi něž patřili i jeho rodinní příslušníci. Ti jsou autory méně náročných děl.

S malířovým dílem se zájemci mohou blíže seznámit na výstavě Vincenz Janke (1769–1838) podmalby na skle, která se koná od 22. 6. do 10. 9. 2017 v Severočeském muzeu v Liberci. Vystaveny zde budou Jankeho díla z českých a německých muzeí a ze soukromých sbírek. Katalog k výstavě představí autorovu tvorbu v rozšířené podobě a zachyceny v něm budou i podmalby etnografického oddělení Národního muzea, které byly pro tento účel zrestaurovány.

Autorkou textu je Klára Binderová z Etnografického oddělení Národního muzea.