Lakované hračky fantastických barev pochází z Indie

25.02.2015 | Roky 1875 – 1883 strávil přítel manželů Náprstkových geolog Otokar Feistmantel v Indii. Na jejich popud zasílal do Prahy předměty nashromážděné během svého pobytu. Mezi ně patří i překrásné dřevěné lakované hračky, které jsou dnes uloženy v depozitářích Národního muzea.

Hračka - vlček, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

V době, kdy Feistmantel do Kalkaty dorazil, mělo město asi 800 tisíc obyvatel, z toho na 10 tisíc Evropanů, hlavně obchodníků, úředníků a důstojníků. Největší stavbou ve městě byla budova Indického muzea, v jehož areálu vznikalo i nové sídlo Geologického ústavu, kde Feistmantel pracoval. V Indii se coby geolog podílel zejména na mapování indických uhelných ložisek.

Mimo práci pro Geologický ústav se Otokar Feistmantel věnoval cestování a také sběratelství.

"Věcí, jež jsem na nynější cestě zakoupil a nasbíral, jest velké množství a velká rozmanitost – a až pak k nim budou přidány věci, jež mám ještě v Calcuttě a pak sestaveny s oněmi, jež již máte v Praze, doufám, že to bude kapitální sbírka," (dopis O. Feistmantela Náprstkovým z r. 1881).

Hračka - vlček, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

V prvním období pobytu v letech 1875 – 1878 se Feistmantel soustředil především na to, co jako Evropan v Indii vnímal jako jiné, exotické. Ta část sbírky, kterou shromáždil před dovolenou v Praze roku 1878, tak ilustruje například životní styl, způsoby dopravy nebo tradiční odívání Indie té doby. Ukazuje to výběr maleb na slídě ve stylu Východoindické společnosti, modelů ze slonoviny nebo soudobých oděvů. K těmto okruhům se ve druhém období už téměř nevracel.

Po návratu z pražské dovolené pokračoval v nákupech intenzivněji a daleko systematičtěji. Jednak už měl řadu zkušeností, dále věděl, co ještě by chtěl získat, a v neposlední řadě nebylo úplně jasné, jak dlouho vlastně v Indii zůstane a kam všude se ještě dostane. Neomezoval se proto jen na přímé nákupy, ale vedl také korespondenci s různými centry výroby nebo konkrétními výrobci, domlouval nákupy na dálku či skrze různé prostředník.

Od roku 1880 Feistmantelovi poskytla vodítko Birdwoodova základní příručka indického uměleckého řemesla Industrial Arts of India, ve které našel mnoho cenných informací o výrobcích i centrech výroby. Tehdy už měl Feistmantel jasno v tom, že po návratu do Prahy vydá reprezentativní knihu o Indii. Roku 1884 vyšla jeho kniha Osm let ve Východní Indii, kterou vydal vlastním nákladem.

Po definitivním návratu domů v roce 1891 uspořádal v Praze první reprezentativní výstavu indického uměleckého řemesla a přírodnin, které z Indie dovezl. Část Feistmantelových sbírek zůstala v rodině, hlavní část se ale stala součástí fondů Náprstkova Českého průmyslového muzea, kam až do své předčasné smrti v roce 1891 docházel.

Dřevěné lakované hračky ve Feistmantelově sbírce pochází převážně z oblasti Sávantvádí.

Hračka - váhy, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

Hračka - chřestítko, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

Hračka - chřestítko, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

 

Hračka - nádobka, 19. století (zdroj: Národní muzeum) Hračka - chrastidlo, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hračka - džbánek, 19. století (zdroj: Národní muzeum)Krabice na hračky, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hračka - vajíčko v kalíšku, 19. století (zdroj: Národní muzeum)  Hračka - dózička, 19. století (zdroj: Národní muzeum)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


V článku byly použity informace z monografie Otokar Feistmantel (1848-1891) a indická sbírka Náprstkova muzea v Praze.

 

 

KAM DÁL?

 

Cestovatelé Paclt a Holub se znepřátelili na smrt

Dobrodruh Čeněk Paclt byl posedlý zlatem a diamanty

Nová kniha o cestovateli Emilu Holubovi

(dan)