Bolí vás v krku? Spolkněte posvěcenou kočičku

10.04.2014 | Květnica, Beránková neděle, Palmová neděle – i to jsou tradiční krajové názvy pro poslední neděli čtyřicetidenního velikonočního půstu. Na Květnou neděli se v kostelích světí zelené ratolesti a také kočičky, které naši předci používali jako magický léčivý a blahodárný prostředek.

Jako u většiny tradičních svátků jsou oslavy spojené s Květnou nedělí, která připadá na poslední neděli před Velikonocemi, syntézou církevních a lidových obyčejů. Katolický obřad svěcení zelené ratolesti, který se tradičně odehrává v kostelích na Květnou neděli, se koná na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kdy prý lidé odsekávali z palem zelené ratolesti a těmi Krista zdravili. Lidovou vrstvu tohoto svátku představuje zvyk přinášet do domu a hospodářství první jarní ratolesti, nejčastěji jívové kočičky. Už od středověku byly na církevní obřad svěcení kočiček napojené lidové obyčeje, ve kterých hrála posvěcená ratolest roli léčivého prostředku.

Je doloženo, že v 19. století bylo běžné polykání svěcených kočiček na Květnou neděli jako léčivého prostředku proti bolestem v krku a zimnici.

Podobně byl léčen i dobytek. "Tu selka ukrojí pro každý kus v chlévě a v maštali skývku chleba; do toho vtlačí se tři kočičky, tři roupy a kousek dubového lístku a tento kousek chleba, pokropený ještě svěcenou vodou tříkrálovou a posypaný tříkrálovou solí, dá se dobytku." (z knihy Velikonoce v české lidové kultuře)

Další funkcí posvěcených ratolestí bylo chránit polnosti a hospodářství. Hospodář si vyrobil z prutů a ratolestí křížky, které rozmisťoval na svých polích (často před východem slunce na Zelený čtvrtek a Velký pátek). Tato ochranná znamení měla ochránit pole a příští úrodu od přírodních katastrof a nekalých nadpřirozených sil a také posvětit probouzející se zem.

Podobně se ratolestmi zdobily také hospodářská i obytná stavení, kdy se ratolesti zastrkávaly za krov, dveře nebo okna, a ponechávaly se na místě často celý rok. Bylo rozšířené i hlazení nebo šlehání dobytka svěcenými kočičkami před vyháněním na první pastvu. Pošlehávání dobytka mělo fungovat i jako prostředek k vypuzení nežádoucího hmyzu:

Ven hosti bez kostí!

Máte rádi velikonoční zvyky a chcete se něco nového přiučit? O posledním víkendu před Velikonocemi můžete navštívit hned dvě tematické dílny! V sobotu 12. dubna můžete navštívit Národopisné muzeum – Musaion a zúčastnit se výtvarné dílny a oslavy tradičních bulharských Velikonoc a v neděli 13. dubna si tamtéž můžete zkusit zdobení kraslic po česku.

V článku byly použity informace z knihy Věry Frolcové Velikonoce v české lidové kultuře.

KAM DÁL?

Velikonoce jsou svátky pohanské i křesťanské

Fabergého vejce je již přes sto let symbolem luxusu

Zahájení výstavy Venkovprovázelo masopustní veselí

VIDEO: Víte, kde žijí Lužičtí Srbové?

(dan)

Diskuse