VIDEO: Expozice Amerika po třiceti letech končí

09.09.2013 | V rámci revitalizace Náprstkova muzea se Národní muzeum zaměří na pořádání významných mezinárodních výstav. Předpokladem pro realizaci této etapy je likvidace dosavadní expozice Amerika v 1. patře výstavní budovy, sanace sálů a elektrorozvodů, pořízení základního mobiliáře a obnova zabezpečovacích systémů. Expozice Amerika v 1. patře výstavní budovy Náprstkova muzea bude zrušena a na ploše 451,5 m² vznikne výstavní sál pro krátkodobé výstavy.

Podívejte se na video z expozice!

Právě v tomto roce uplyne 30 let od otevření expozice Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky Národního muzea – Náprstkova muzea. Po tuto dobu seznamovala  expozice návštěvníky se způsobem života a uměním Původních obyvatel Ameriky: Indiánů, Inuitů, Jupiků a Aleutů v různých historických obdobích od starověku až po současnost. Autorkami expozice jsou Kateřina Klápšťová (části věnované oblasti Severní Amerika včetně Mexika) a Olga Kandertová (oblast Jižní Ameriky).

Stávající expozice bude demontována v průběhu měsíce září. Návštěvníci mají jedinečnou šanci navštívit ji do 15. září 2013 včetně. Otevřena bude samozřejmě, stejně jako celé Náprstkovo muzeum, i během Pražské muzejní noci dne 14. září 2013. Sbírkové předměty z expozice budou před uložením konzervačně ošetřeny. Mezinárodní výstavní projekty, které návštěvníci v nově zrekonstruovaných prostorách v 1. patře Náprstkova muzea uvidí, představí kultury Súdánu, Ázerbajdžánu, Bhútánu, Afghánistánu, Jižní Koreje a mnoha dalších.  

Expozice Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky byla otevřena ve dvou etapách: v roce 1983 Latinská Amerika (zadní dva sály Mexiko a Jižní Amerika) a v roce 1986  Severní Amerika na sever od Mexika (přední dva sály).

Na vernisáži k otevření expozice v roce 1986 zahrála skupina Spirituál Kvintet.  

Skupina Spirituál Kvintet na vernisáži v roce 1986

Zúčastnili se jí i nadšenci v indiánském oblečení i tehdejší kanadská atašé.

Návštěvníci vernisáže k otevření části expozice v roce 1986

Od té doby prošla řadou expozice repasí, během nichž byly vitríny čištěny a předměty obměňovány. V roce 2009 prošel 1.sál zásadní inovací. Obsah vitrín byl tematicky přeskupen a rozšířen o nové exponáty, modely obytných staveb, totemu, saní, kajaku a doplněn textilními panely s dvoujazyčnými texty s fotografiemi a  popiskami na sklech. Následná repase 2. sálu se omezila na obměnu exponátů, dvoujazyčné popisky na sklech a nový nátěr vnitřku vitrín.

Stará část výstavy představuje kulturně-geografické regiony obou amerických subkontinentů a seznamuje návštěvníky  s životem a kulturou Původních obyvatel Ameriky především v 19. století a na počátku 20. století.  Její součástí je i přehled starověkých předkolumbovských civilizací a seznámení s jejich velikostí a intelektuálním i uměleckým významem.

Inovovaný 1. sál ukazuje nativní kultury v pohybu akulturačního procesu, kdy tradiční kultury nestály v izolaci, ale přejímaly nové impulzy, technologie i materiály od kultury západní - Euroamerické. Zároveň dokládá proměnu všech stránek života Původních obyvatel v průběhu 20. století  a jejich posun k moderním etnickým společenstvím s novodobou produkcí.

Americké sbírky až na několik výjimek, jako je například dar mexického lidového umění od mexické vlády, shromáždili převážně muzejníci, etnografové, nebo odborně zaměření cestovatelé a sběratelé z českých zemí.

Nesmíme ale zapomenout ani na ty dárce, jejichž zájem nebyl dlouhodobý nebo systematický, nicméně přivezli nebo poslali indiánské artefakty do Čech jako pozdrav z exotických krajů a mnohdy čas ukázal, že se jednalo o skutečně vzácné a jedinečné předměty. Úsilím řady generací vznikla skutečně bohatá americká kolekce čítající na 17 000 předmětů, z níž expozice představila reprezentativní část závažného etnografického i muzeologického významu po stránce historické, kulturní i umělecké.

Některé vystavené soubory jako třeba Haenkeho sbírka ze Severozápadu Ameriky a Kalifornie z 18. století, Náprstkova sbírka od Santee Siouxů z poloviny 19. století,  Vrázova sbírka z Amazonie z konce 19. století, Fričova sbírka z  Gran Chaca a Mato Grossa z počátku 20. století, Stuchlíkova sbírka od Indiánů Mapuche z Chile z přelomu 60. a 70. let 20. století, Beerova archeologická sbírka od starověkých Mayů z Yucatánu, či Nestlerova archeologická sbírka ze starověkého Tiahuanaca v Bolívii patří k muzejním unikátům v celosvětovém měřítku, které k nám mimo jiné jezdili obdivovat  specialisté z evropských i amerických muzeí a univerzit.

Svou oblibu expozice  měla ale především  u naší odborné i široké veřejnosti a do muzea „chodili na Indiány“ dospělí i děti, rodiny, školní výpravy, středoškolští i vysokoškolští studenti, kteří zde hledali poučení i zábavu. Zvláštní skupinu návštěvníků tvořili tzv. Euroindiáni, kteří se v expozici inspirovali vzory, symboly a materiály pro výrobu kopií indiánských předmětů, které pak používali v rámci svého životního stylu.

Původní vzhled expozice věnované Severní Americe

Článek byl připraven ve spolupráci s Kateřinou Klápšťovou z Národního muzea.

KAM DÁL?

Psíci, panenky a draci ze Země vycházejícího slunce

Týden originálů představí unikátní dopisy Karla Maye

Dušičky po česku a po mexicku

(dan)

Diskuse