Dušičky po česku a po mexicku

2. 11. 2012 | Sychravé večery vytahují sílu z kostí. Člověku se chce někam si zalézt a spát. Mlha a brzké stmívání připomínají, že jsme vstoupili do období podzimu. Příroda se ukládá ke spánku. Je načase sklízet a bilancovat, co tento rok dal a vzal.

foto:čokoládová lebka

K tomuto možná trochu neveselému období patří i vzpomínání na blízké, kteří už tento svět opustili. V tradičním liturgickém kalendáři je jim věnován svátek Všech zesnulých, lidově Dušičky, který se slaví 2. listopadu. Lidé v této době vzpomínají na své zemřelé, navštěvují hřbitovy a slavnostně zdobí hroby. Křesťané se 2. listopadu modlí za spásu duší zemřelých, katolíci i za jejich přijetí do ráje. Dušičkám předchází 1. listopad, církevních Svátek všech svatých.

Podle lidové víry jsou Dušičky vzpomínkou na zemřelé, jejichž duše pobývají v očistci a v předvečer tohoto svátku z něj vystupují, aby si alespoň jednou rok odpočinuly od muk očistce.  S touto vírou souvisela řada lidových obyčejů.  Lidé stříkali studeným mlékem, aby pomocí napodobivé magie ochladili spáleniny duší v očistci.

Lampa se plnila máslem místo oleje, aby si duše mohly potřít spáleniny, které utrpěly v očistci.

Místy se peklo zvláštní pečivo ve formě čtverců plněných povidly nebo mákem - tzv. dušičky, nebo pečivo ve tvaru dvou zkřízených kostí. Tyto Boží kosti sloužily k obdarování pocestných a žebráků. Dnes jsou tyto lidové obyčeje zapomenuty, avšak tradice hromadných návštěv hrobů a jejich výzdoby věnci, kyticemi a svíčkami je stále živá.

Díky výstavě Veselí kostlivci, která se od 8. 11. 2012 otevírá návštěvníkům Národního muzea v Expozici české loutky a cirkusu v Prachaticích, bude možné se seznámit i s dušičkovými (a jinými) tradicemi Mexika. Mexické dušičky probíhají jako bujará oslava života, k němuž smrt prostě patří.

Vyjímečnost mexických Dušiček má jak předkolumbovský, tak i evropský základ. Mexické oslavy svátku mrtvých totiž částěčně vycházejí z aztécké předhispánské tradice uctívání smrti a zároveň z evropského barokního kultu smrti a konceptu tance smrti, které v Mexiku padly na úrodnou půdu a rozvinuly se do dnešní podoby mohutných oslav.

Dušičky jsou pro Mexičany společnskou událostí, která se slaví dva až tři týdny. Den mrtvých (El Día de Muertos) připadá na 2. listopad a Svátek všech svatých (Todos Santos) na 1. listopad. Podléhájí stejnému katolickému církevnímu kalendáři jako naše Dušičky.  S připomínkami smrti se zde v tomto období setkáváme na každém kroku.

Ve výlohách pekařství jsou k vidění chleby mrtvých, které jsou tvarovány jako zvířata, lidské postavy, či části lidských těl.

V cukrárnách se prodávají cukrové a čokoládové lebky zářivě ozdobené barevným staniolem. Na tržištích se prodávají nádherné svíčky různých velikostí a hračky pro děti - malé rakve, z nichž vyskakují kostlivci, oltáře s obětinami, kostry v nejrůznějším barevném oblečení, které se věnují všem činnostem živých - tančí, pijí hodují, prodávají ovoce, jedou na kole, vdávají se a žení.

Na Den mrtvých lidé navštěvují po celý den hřbitovy. Obyvatelé měst patřící k vyšším společenským vrstvám na hroby kladou obvykle pouze květiny, ale ostatní lidé přinášejí na hroby kromě květin a svíček  i jídlo a pití a případně hračky pro děti. Před hřbitovy i na ulicích se prodávají sladkosti z cukrové hmoy a čokolády ve formě lebek, kostlivců, rakví a lidé se dávají darem cukrové lebky se jménem obdarovaného na čele.

Fotogalerie:

gallery

Článek byl připraven ve spolupráci s PhDr. Kateřinou Klápšťovou z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

(dan)


Diskuse

lebka rybís 6. listopadu 2012 13:51
dušičky rarach 6. listopadu 2012 14:27