Podobu starých Egypťanů pomáhá odhalit 3D modelování

20.06.2014 | Národní muzeum zkoumá kosterní pozůstatky starých Egypťanů. Jeho antropologické oddělení spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem FF UK v Praze na archeologických výzkumech v Abúsíru. V této souvislosti odborníci zkoumají i využití 3D modelů v praxi a zejména to, jak jsou využitelné pro terénní práci i pro další zpracování antropologických dat mimo archeologické naleziště.

Lokalita rozprostírající se mezi pyramidovými poli v Gíze a Sakkáře, asi 25 km jihozápadně od Káhiry, byla ve starověku součástí velké nekropole, která přináležela k hlavnímu městu Memfidě. Češi v Abúsíru provádějí výzkumy od roku 1960, kdy zde tehdejší československý egyptologický ústav získal koncesi. Během více než pěti desítek let se jim podařilo učinit několik význačných objevů, jež významnou měrou napomohly v „odkrývaní“ dějin a kultury starověkého Egypta. Mezi ty poslední patří objev hrobového komplexu princezny Šeretnebtej, v němž byly nalezeny dva unikátní soubory soch prvotřídní řemeslné kvality, a v loňském roce hrobka Šepseskafancha, hlavního lékaře Horního a Dolního Egypta, jež byla vyhlášena šestým nejvýznamnějším světovým archeologickým objevem roku 2013. Zmíněné osoby žily v období 5. dynastie, asi 2400 let př. Kr. (Stará říše).

Od roku 2009 se na zpracování kosterních nálezů z této lokality podílí také Antropologické oddělení Národního muzea. V roce 2012 byla tato spolupráce podpořena smlouvou mezi Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy (Českým egyptologickým ústavem) a Národním muzeem, čímž antropologického oddělení Národního muzea oficiálně převzalo do své kompetence zpracování kosterního materiálu z dané lokality, stejně tak jako archivaci získané dokumentace. Hlavním smyslem tohoto propojení bylo shromáždění antropologických poznatků získaných různými antropology zejména za období posledních dvaceti let a nadále je rozšiřovat o aktuální výzkumy. Za tímto účelem byla v průběhu minulého roku navržená databáze, která je v současnosti plněna osteologickými daty. Již nyní obsahuje záznamy o více než 250 jedincích, z nichž více než polovina je s největší pravděpodobností datovaná do období Staré říše, zejména do 5. a 6. dynastie. Primárním cílem tohoto výzkumu tak není pouze popis a zpracování jednotlivých nálezů, ale snaha dozvědět se více o staroříšské populaci jako celku – kolika let se v průměru dožívali, jaké bylo věkové složení populace, jakými chorobami nejčastěji trpěli, či zda se od sebe lišili jedinci pohřbení v různých hrobových komplexech. Zejména objevy posledních několika let bohaté na kosterní materiál nám umožňují významně rozšiřovat antropologickou sbírku jedinců žijících v období Staré říše.

3D model si můžete prohlédnout v závěru článku.

Součástí tohoto úkolu je však také co nejpodrobnější dokumentace nalezeného materiálu. Události na počátku roku 2011, v průběhu tzv. arabského jara, ukázaly, jak je zejména fotografická dokumentace důležitá. Když došlo během tzv. lotosové revoluce k rabování skladů v Abúsíru (a nejen tam), na rozdíl od archeologických nálezů jiné povahy, nebyl kosterní materiál předmětem odcizení, ale jako nezajímavý prodejní artikl byl zpravidla velice silně poškozen.

Příkladem mohou být ostatky jedinců pohřbených v hrobce kněze Neferinpua. Tato hrobka byla objevena v roce 2007, přičemž samotná pohřební komora kněze Neferinpua byla intaktní. Jeho tělo bylo nalezeno neporušené v sarkofágu, v natažené poloze a zalité bahnem. I ostatní jedinci v dalších šachtách této hrobky byli velice dobře zachovaní. V následujících letech proběhlo detailní antropologické zpracování, spojené s podrobnou fotografickou dokumentací a v případě kněze Neferinpua a ženy pohřbené v jedné z dalších šachet, také 3D laserové skenování jejich lebek, vytvoření počítačového 3D modelu obou lebek a následná rekonstrukce pravděpodobné podoby obou jedinců. Tyto postupy nám zachovaly mnoho informací, neboť v roce 2011 byla většina kosterních pozůstatků osob pohřbených v této hrobce nenávratně zničena.

Bohužel egyptské památkové zákony nedovolují ze země vyvážet žádné nálezy. Proto veškerá dokumentace je prováděna v terénu a vedle klasických metod bylo provedeno již zmíněné 3D laserové skenování. Tato moderní metoda má však v egyptských podmínkách omezení. Komplikovaný je vlastní dovoz skenerů s příslušenstvím do Egypta, s tím souvisí proclení a pojištění. Dalším omezením jsou specifika prostředí v terénu – vlhkost, prach, výkyvy v elektrické síti, atd. Proto jsme hledali snazší a reálnou cestu, jak 3D modely lebek, příp. jiných artefaktů vytvořit a zachovat tak co největší množství dat i v případě nenávratného poškození kosterního materiálu.

Jedná se o metodu průsekové fotogrammetrie, kdy vlastní 3D model vzniká z množiny fotografií v prostředí speciálního modelačního programu.

Ve spolupráci s Vladimírem Brůnou a Zdeňkem Markem (Laboratoř geoinformatiky FŽP UJEP Most) jsme se pokusili vytvořit 3D model lebky vysokého hodnostáře Nefera, jehož skalní hrobka je součástí komplexu princezny Šeretnebtej. Nefer zastával několik kněžských funkcí, mimo jiné byl také „představeným obou pokladnic“ a „představeným obou sýpek“ – v příměru k dnešní politické a administrativní hierarchii mohl zastávat funkce podobné ministru financí a ministru hospodářství. Pohřební komora tohoto na společenském žebříčku velmi vysoce postaveného muže byla odkryta na jaře tohoto roku.

Pro vlastní model Neferovy lebky jsme využili již zmíněnou metodu průsekové fotogrammetrie. Základ tvoří vysoký počet fotografií dokumentovaného objektu z různých úhlů a se vzájemným překrytem.Celý soubor obsahoval 133 fotografií horní části lebky a 82 fotografií spodní části lebky. Následně byly vybrány fotografie pro tvorbu vlastního modelu a importovány do programu, kde proběhla základní analýza fotografického souboru, spojení fotografií, tvorba mračna bodů a aplikace textury.

 Z takto upravených dat je následně možné získat výstup v podobě PDF nebo videa a další formáty, například soubory pro 3D tisk dokumentovaného objektu.

Model Neferovy lebky, muže, který by dle dnešních příměrů zastával dvě ministerská křesla (foto Veronika Dulíková, Český egyptologický ústav; zpracování dat a tvorba 3D modelu Vladimír Brůna, Zdeněk Marek, Laboratoř geoinformatiky FŽP UJEP Most)

První experimentální výsledky potvrdily, že uvedená metoda vykazuje velmi kvalitní 3D výstupy, se kterými lze dále pracovat (tisk 3D modelu, měření na objektu, tvorba řezů, výpočty objemu, ad.). Stejně jako u laserového skenování je poměr sběru dat v terénu a vlastního počítačového zpracování zhruba 1 : 3 – 5. Vedle speciálního programu je podmínkou výkonný počítač s rychlým procesorem, dostatečnou pamětí RAM, alespoň 16 GB a rychlou grafickou kartou.

Jedná se o poměrně jednoduchou a v terénu časově nepříliš náročnou metodu jak získat co nejvěrnější model objektu a umožnit například další antropologické hodnocení mimo území Egypta.

Autory článku jsou Petra Havelková (Antropologické oddělení Národního muzea), Veronika Dulíková (Český egyptologický ústav FF UK v Praze),  Vladimír Brůna (Laboratoř geoinformatiky FŽP UJEP Most).

KAM DÁL

Expedice Hamada 2014 - za zkamenělinami do pouště

VIDEO: Restaurování dva tisíce let starého sousoší

Sedmá výkopová sezóna Archeologické expedice do Wad Ben

Archeologové Národního muzea zkoumají cennou lokalitu

(dan)

Diskuse