11.03.2014 | I v dnešním světě ještě existují oblasti, kam noha Evropana dosud nevstoupila a kde žijí zcela neznámí nikým neobjevení živočichové.
Mezi taková vzácná místa patří nepřístupné mlžné lesy východních svahů And. Podklady pro jejich ochranu získává také základní zoologický výzkum, na kterém se podílí zoologické oddělení Národního muzea v Praze.
V roce 2012 se podařilo tříčlenné americko-česko-peruánské zoologické expedici pracovat ve zcela neprozkoumaných mlžných lesích Cordillera Yanachagana v Peru. Na ochranu komplexu těchto unikátních horských lesů byl prozíravě v roce 1986 vyhlášen národní park Yanachaga-Chemillén. Park je však z převážné části zcela nepřístupný, protože se rozkládá na velmi strmých horských svazích ve výšce 460-3643 metrů nad mořem, kde neprostupnými lesy nevedou žádné cesty.
Více fotografií z expedice najdete ve fotogalerii na konci článku.
Mlžný les roste v Cordillera Yanachaga ve výšce 2000-3400 metrů nad mořem. Představuje výškový vegetační stupeň ležící mezi horským deštným lesem (700-2000 m) a bezlesou travnatou punou (3400-3643 m). Tvoří jej velice hustý porost středně vysokých až nízkých stromů a křovin obalených velkým množstvím lián a epifytních rostlin (především mechů, lišejníků, játrovek, kapradin, bromélií, orchidejí a pepřinců). Nachází se v zóně mraků a celé dny tone v mlze a dešti. Od ostatního světa je mlžný les porůstající svahy Cordillera Yanachaga oddělen systémem hlubokých údolí, a proto se v něm vyskytuje mnoho endemických živočichů.
Aby zoologická expedice mohla v mlžném lese pracovat, musela nejdříve získat nutná povelení k výzkumu v parku. Vědci potom najali průvodce, nosiče a koně a dopravili výzkumný materiál a potraviny na kraj lesa. Dál bylo nutné si cestu prosekávat a nést všechno vybavení na zádech až na hřeben do výšky 3000 m n. m. Cesta byla natolik namáhavá, že v její polovině nosiči odmítli pokračovat a vrátili se do údolí.
Zoologové strávili asi tři týdny na třech různých lokalitách. V mlžném lese studovali především obojživelníky a plazy a sbírali dokladový materiál pro muzea v Peru, USA a pro naše Národní muzeum.
Z celkem 25 zjištěných 
druhů obojživelníků a plazů představovalo 10 druhů endemity vyskytující se pouze na území parku nebo v jeho okolí. Dva z těchto endemitů (drobné žabky frynopa kaštanová a frynopa kurátor) byly popsány jako zcela nové druhy pro vědu. Determinace a popis dalších čtyř endemických druhů je předmětem výzkumu probíhajícího v Národním muzeu a na Illinois Wesleyan University v USA.
Získané výsledky vzbudily v odborném světě kladný ohlas a výzkumný tým získal pozvání k průzkumu dalších oblastí horských lesů v Peru a Bolívii.
FOTOGALERIE
Autorem článku je Jiří Moravec ze Zoologického oddělení Národního muzea. Výzkum byl spolufinancován za podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (2012).
KAM DÁL?
Jak na houby? Poradí mykolog Národního muzea
Nejlepší fotografie pavouka lovčíka, které jste poslali
Geolokátory odhalí podrobnosti ze života vlaštovek
Archeologové Národního muzea zkoumají cennou lokalitu
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
