Rozhovor s ornitologem: Jak snášejí ptáci letošní zimu?

22.01.2014 | Letošní zima byla až do začátku tohoto týdne neobvykle teplá. Rozmary počasí mohou zamotat hlavu nejen lidem, jak se ukazuje na výskytu neobvyklých druhů ptáků. Přečtěte si rozhovor s ornitologem Jaroslavem Cepákem z Kroužkovací stanice Národního muzea.

Které neobvyklé druhy ptáků u nás díky teplé zimě v tomto ročním období potkáváme?

Díky teplému počasí bez sněhu a nízkých teplot, které trvalo až do 20. ledna, u nás v malých počtech zůstaly i ty ptačí druhy, které za normálních podmínek odlétají do Středomoří (Francie, Itálie, Španělsko). Jedná se například o špačky obecné, čejky chocholaté či konipasy bílé a několikrát byla pozorována i pěnice černohlavá. Na několika místech dokonce zimují i čápi bílí. Kromě již tradičně zimujícího páru v Blatné na Strakonicku byli čápi pozorováni i na Plzeňsku, Nymbursku a na jižní Moravě. V jižních Čechách a na jižní Moravě zůstaly i (za normálních okolností tažné) husy velké. I přes teplou zimu ale ze severu dorazili tradiční zimní hosté jako např. potáplice, husy polní a běločelé a některé druhy kachen či racků. Téměř ale chybí brkoslavi severní a jikavci (severský druh pěnkavy), kteří se u nás v některých zimách vyskytují ve velkých počtech.

Jak místní ptačí populace na teplou zimu reaguje?

Nejviditelnějším projevem je téměř úplná absence ptáků na krmítku. To je dáno jednak teplotou, která umožňuje aktivovat drobnému hmyzu a ptáci proto krmítka navštěvují málo. Díky nezamrzlému povrchu půdy bez sněhové pokrývky stále aktivují žížaly, kterou jsou hlavní složkou potravy kosů. Příčinou nízkých počtů sýkor na krmítku ale bude i obecně nízká hnízdní úspěšnost drobných pěvců v minulém roce. Loňské studené jaro a deštivé počasí počátkem června znamenalo vysokou mortalitu mláďat těchto druhů.

Tuto zimu téměř nevídáme havrany, čím to je?

Havrani ze severovýchodu (u nás zimují ptáci z Polska, Ruska, Běloruska a Ukrajiny – viz mapa) opět přiletěli, ale ve městech včetně Prahy je vidíme poměrně zřídka. Je to dáno jednak tím, že za teplého počasí se ale zdržují a sbírají potravu spíše na polích mimo město, především ale silným úbytkem početnosti. Například na nocovišti v oblasti Kralup nad Vltavou, kde nocují i ptáci vyskytující se v Praze, čítala jejich početnost na přelomu 80. a 90. let kolem 100 tisíc jedinců. Letošní zimu už je to ale pouhých 15-20 tisíc havranů, což představuje více než 80% úbytek v porovnání se stavem před 25 lety.

V tomto zimním počasí je slyšet zpěv drobného ptactva. Je to obvyklé?

Ptačí zpěvní aktivita je ovlivňována především délkou světlé části dne, ale pochopitelně i teplotou. Proto jsme tuto zimu o Vánocích či na Nový rok mohli slyšet zpívat sýkory koňadry, kosy černé, červenky obecné nebo volat hrdličky zahradní. S prodlužujícím se dnem bude zpěváků přibývat a to i přes stávající pokles teplot.

Pokud by drobní pěvci nyní hnízdili, měla by mláďata šanci na přežití?

I přes současnou neobvykle teplou zimu zatím zprávy o hnízdění ptáků nemáme, nicméně v teplejších zimách posledních let byla skutečně zaznamenána například hnízdění kosů černých v prosinci či v lednu. To souvisí především s již zmiňovanou aktivitou hlavní složkou jejich potravy – žížal, kterými jsou mláďata krmena. Tato zimní hnízdění ale většinou dopadnou špatně – pokles teplot hlouběji pod bod mrazu a sněžení mláďata kosů nepřežijí.

Je vhodné ptáky v tomto počasí přikrmovat? Čím nejlépe?

Ptáky můžeme pochopitelně přikrmovat i v této teplé zimě, i když frekvence na krmítku nebude taková, jako při silnějších mrazech a sněhu. Nejvhodnější potravou na krmítko jsou na tuk bohatá semena a plody, jako např. slunečnice, mák, vlašské a lískové ořechy apod. V obchodech lze běžně koupit tukové koule k zavěšení na krmítko nebo okno, které ptáci velice rádi navštěvují. Vodní ptáky (kachny, labutě, racky) krmíme měkkým pečivem či těstovinami. Pečivo ale nesmí být tvrdé (mohlo by způsobit zranění jícnu) a mělo by být rozdrobeno na menší kousky. Potrava předkládaná ptákům by měla být čerstvá a nezkažená. Nekvalitní potrava jim totiž může způsobit zažívací potíže a vést až k jejich úhynu. Ptáky nikdy nekrmíme slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným tukem.

Více obrázků najdete ve fotogalerii.

Kroužkovací stanice Národního muzea v číslech

• V České republice se ptáci kroužkují od roku 1914
• Od roku 1934 všechny kroužky nesou nápis N. MUSEUM PRAHA
• V období 1934–2011 bylo  v České republice označeno přes 5,5 milionu ptáků.
• Kroužkování se věnuje více než 450 dobrovolných pracovníků

KAM DÁL?

Pomohou geolokátory odhalit neznámá zimoviště hýlů rudých?

Desetimiliontý záznam okroužkovaného opeřence je z České republiky

Geolokátory odhalí podrobnosti ze života vlaštovek

(dan)

Diskuse