Ocenění Slovník roku 2013 putuje i do Národního muzea

01.03.2013 | Kniha Přehled hub střední Evropy získala v prestižní soutěži hned dvě ocenění. Spoluautorem je i Jan Holec z mykologického oddělení Národního muzea.

Jednota tlumočníků a překladatelů ocenila ve 20. ročníku své soutěže knihu Přehled hub střední Evropy třetím místem v kategorii Slovník roku 2013. Tento ohromný úspěch zopakovala publikace ještě v další kategorii. Porotu Přehled hub střední Evropy natolik zaujal, že mu udělila i první místo v Ceně poroty za encyklopedické dílo.

O publikaci Přehled hub střední Evropy od mykologa Národního muzea Jana Holce, malíře Antonína Bielicha a mykologa Jihočeského muzea Miroslava Berana jsme informovali na portálu Muzeum3000 už dříve. Nyní jsme požádali Jana Holce při příležitosti ocenění jeho práce o rozhovor, v němž by Přehled hub střední Evropy více přiblížil.

Jakým způsobem vznikala kniha Přehled hub střední Evropy?

Vznikala dlouho a důkladně. V roce 2004 jsem navázal spolupráci s malířem Antonínem Bielichem (mimochodem, amatérským mykologem a malířem-samoukem), který už dlouho předtím samostatně maloval houby. V letech 2004-2006 jsme ladili vzájemnou spolupráci a v letech 2007-2010 vznikla velká část zbývajících ilustrací.

Text své části jsem psal během stěhování sbírek Národního muzea v letech 2010-2012, pak prošel celkem pěti recenzemi (se spoluautorem textu Miroslavem Beranem jsme si vzájemně korigovali své pasáže a proběhly tři oficiální hloubkové mykologické recenze) a jazykovou revizí.

Po sazbě následovaly důkladné korektury textu, pak grafické studio sestavilo obrazové tabule, ladily se vzájemné velikostní poměry hub a jejich barevnost. Velmi důležitý byl závěrečný dozor nad tiskem, kdy jsem za pomoci grafika knihy a malíře kontroloval barevnost tištěných obrázků. Mohu potvrdit, že reprodukce barev je téměř stoprocentní.

Jakou roli hrála mykologická sbírka Národního muzea při vzniku knihy?  

 Naprosto klíčovou. V muzeu jsem získal své mykologické zkušenosti během stovek exkurzí do terénu v České republice i mnoha dalších zemí, načerpal vědomosti od předchůdců, zejména dr. Zdeňka Pouzara, mohl využívat bohatou knihovnu, studovat muzejní materiál, nasávat inspirující atmosféru špičkového evropského mykologického pracoviště (jména dalších světoznámých mykologů – Alberta Piláta a Mirko Svrčka, dlouholetých pracovníků Národního muzea – mluví sama za sebe).

Také jsem mohl využít podporu interního grantového projektu Národního muzea, který mi byl v letech 2009 a 2010 na tuto práci udělen.

Kam byste knihu v českém a světovém kontextu mykologických publikací zařadil?

 V českém prostředí je to už třetí volné pokračování podobných Přehledů (po Československých houbách ze 40. a 50. let 20. století a Přehledu československých hub z roku 1972).

Kniha stojí na pomezí populární a vědecké literatury: podává ověřené, hutné a odborně správné informace, ovšem čtivým způsobem a s podporou krásných barevných ilustrací.

V historii české mykologie má jeden primát – ještě nikdy u nás nevyšla kniha s tak velkým počtem ručně malovaných obrázků hub. A to vše maloval malíř-samouk, ovšem velký nadšenec a bezvadný člověk! Podobné knihy existují v Evropě jen čtyři – dvě vyšly ve Francii, jedna v Itálii a jedna ve Velké Británii.

Reakce čtenářů potvrzují, že naše kniha z nich má možná nejlepší obrázky. Jsme rádi, že čeští a slovenští zájemci mohou tak obsáhlou příručku využívat a věříme, že trochu si v ní počtou i další slovanské národy a obrázky si prohlédnou i zájemci z celé Evropy, pokud se k nim kniha dostane. Pracujeme na tom.

Jaké informace v knize čtenáři najdou a komu je určena?

Najdou tam vše potřebné k tomu, aby se ve světě „velkých“ hub – makromycetů mohli zorientovat. Rozsáhlé úvodní obecné kapitoly, které v této šíři u nás vyšly poprvé (o biologii hub, jejich morfologii, anatomii, ekologii, významu pro člověka, jménech a tradičním i moderním systému), podrobný slovníček základních mykologických pojmů a pak hlavně barevné obrázky 1206 druhů hub s popisy a poznámkami k dalším zhruha 800 druhům.

Nechybí informace o jedlosti či jedovatosti. Knihu jsme psali pro všechny zájemce o přírodu – nejen tedy pro houbaře, ale pro všechny hloubavé lidi a také pro žáky, studenty a jejich pedagogy.

Každý si tam může najít to své – někomu budou stačit obrázky (domníváme se, že ručně malované ilustrace jsou mnohdy výstižnější než fotografie), jiný se zahloubá do popisů a někdo bude knihu používat jako každodenní příručku pro určování hub.

O co jsme se hodně snažili, to je rovnoměrné a vyvážené zastoupení všech hlavních skupin velkých hub – to je asi nejunikátnější znak knihy, opravňující k použití slova Přehled v jejím názvu. Čtenář zde najde všechny důležité skupiny– diskomycety, tvrdohouby, podzemky, kornatce, choroše, houby kyjankovité, lupenaté, hřibovité, břichatkovité….  A ve všech těchto skupinách jsme zařadili všechny běžné, ale i mnohé vzácné druhy.

Je možné knihu používat i jako "běžný" atlas hub?

 Samozřejmě ano, i když na nošení do přírody je přece jen velká a těžká. Bude lepší nechat ji doma a nasbírané houby s její pomocí určovat až po návratu. Houby jsme v obrazové části seskupili do 18 skupin podle základního vzhledu, takže už pouhým listováním se čtenář dostane do okruhu podobně vypadajících druhů.

Pak je dobré probírat se touto skupinou podrobněji, hledat nejpodobnější obrázek a konfrontovat ho s textem, kde jsou uvedeny i znaky jako chuť a vůně. Jediné, co v knize chybí, jsou recepty na přípravu houbových jídel. Myslíme si, že je každý snadno najde v jiných knihách, kuchařkách nebo na internetu.

Kniha vyšla v nakladatelství Academia.

(dan)

Diskuse