Národní muzeum se zapojilo do evropského projektu BIG4

22.09.2015 | Studium hmyzu již dávno není jen pobíhání se síťkou po stráních za účelem odchytu vzácných exemplářů hmyzu, které následně skončí v entomologické sbírce. Terénní práce i budování sbírek sice nadále zůstává hlavní a nedílnou součástí entomologie, dnešní generace entomologů však musí zvládnout i mnoho dalších věcí. Proto se Národní muzeum zapojilo do projektu BIG4, kde jeho hlavním úkolem bude zajistit napojení nových přístupů a metod na entomologické sbírky za pomoci zahraničních studentů.

Fotografie. Zahraniční studenti spolupracující na projektu BIG4 v entomologickém oddělení Národního muzea

Terénní práce i budování sbírek sice nadále zůstává hlavní a nedílnou součástí entomologie, dnešní generace entomologů však musí zvládnout i mnoho dalších věcí. Musí umět studované kusy hmyzu podrobně zdokumentovat pomocí moderních metod, jako jsou elektronová mikroskopie a mikro-tomografie, musí zvládnout práci v molekulární laboratoři a vyznat se v získaných genetických datech, musí umět tyto data vyhodnotit statistickými metodami a dát je do souvislosti s poznatky ostatních oborů – zejména z geologie, paleontologie a klimatologie. Následně musí zvládnout prezentovat své výsledky nejen ve špičkových vědeckých časopisech, ale i ve srozumitelné a široké veřejnosti dostupné podobě a tak, aby získaná data mohli snadno využít i další výzkumníci. Dnešní entomolog je tím pádem tak trochu i fotograf, statistik, IT specialista, programátor, molekulární a evoluční biolog, grafik, spisovatel a řečník. Navíc by se měl umět začlenit a uplatnit i v komerční sféře. To vše by měl zvládnout i přesto, že i jen zorientovat se v obrovském druhovém bohatství hmyzu je samo o sobě velmi těžká výzva - hmyz je totiž největší skupinou živých organizmů na Zemi čítající okolo miliónu známých a alespoň stejně tolik dosud neznámých druhů.

Dnešní entomolog je tím pádem tak trochu i fotograf, statistik, IT specialista, programátor, molekulární a evoluční biolog, grafik, spisovatel a řečník.

Získat všechny potřebné dovednosti je samozřejmě poměrně těžké – naprostá většina studentů je školena v úzké specializaci na určitou skupinu hmyzu nebo řešení specifického problému. Změnit tento přístup má za úkol projekt „BIG4- Biosystematics, informatics and genomics of the big 4 insect groups: training tomorrow's researchers and entrepreneurs” financovaný z prostředků Evropské unie. Jedná se konsorcium sedmi vědeckých institucí a tří soukromých společností zaměřených na aplikaci vědeckých výsledků v praxi z několika evropských zemí (Dánska, Švédska, Německa, Rakouska, Bulharska a České republiky). Partnerskými organizacemi je dalších 11 vědeckých institucí z celého světa, včetně Národního muzea nebo např. Vídeňská univerzita a Čínská akademie věd.

Logo projektu BIG4, do kterého se zapojilo také entomologické oddělení Národního muzea

Úkolem Národního muzea v  projektu BIG4 je zejména zajistit napojení nových přístupů a metod na entomologické sbírky, které jsou obrovským ale často zcela opomíjeným zdrojem informací. V rámci projektu budou po následující čtyři roky v Entomologickém oddělení Národního muzea připravovat svoji disertační práci dva zahraniční studenti – Emmauel Arriaga Varela z Mexika a Matthias Seidel z Německa. Oba se zapojí do vědeckých projektů Národního muzea zaměřených na studium systematiky, biodiverzity a evoluční historie vybraných skupin brouků. Budou tak nejen nápomocni při terénním výzkumu a organizaci sbírek Národního muzea, ale mají za cíl zhodnotit sbírkové exempláře z našich sbírek pomocí nových analytických metod, které jsme v Národním muzeu dosud nepoužili.

Obrázek. Projekt E. Arriaga Varely má najít důvody, které vedly k obrovské druhové a morfologické diverzitě suchozemských vodomilovitých brouků. Zdroj: E.A. Varela

Projekt E. Arriaga Varely má najít důvody, které vedly k obrovské druhové a morfologické diverzitě suchozemských vodomilovitých brouků. Podobně jako u mnoha jiných druhově bohatých skupin hmyzu je fauna těchto brouků zcela neznámá, stejně jako její evoluční historie. Problémy dělá nejen určení vzácných tropických druhů, ale i nepůvodních invazních druhů zavlékaných člověkem. Emmanuel se pokusí zkombinovat morfologické a genetické metody tak, aby bylo možné relativně rychle zanalyzovat systematiku a evoluční historii těchto brouků a spolehlivě určit jednotlivé rody a druhy, včetně těch invazních. Podobný postup by měl být následně použitelný na další velké a neznámé skupiny hmyzu.  

V entomologickém oddělení Národního muzea budou na svojí disertační práci pracovat dva zahraniční studenti – Emmauel Arriaga Varela z Mexika a Matthias Seidel z Německa.

Projekt Matthiase Seidela má za cíl zanalyzovat vliv geologické historie a klimatických změn během dob ledových na faunu brouků žijících v listové hrabance. Hrabankoví brouci jsou výbornou modelovou skupinou, jelikož jsou málo mobilní a silně závislí na podmínkách na zkoumaném místě,  proto jsou dobrými indikátory a zároveň jsou silně ohroženi změnami prostředí. Problém je, že jde většinou o malé nesnadno určitelné brouky. Z toho důvodu je modelovou oblastí pro Matthiasův výzkum Nový Zéland, jehož fauna je chudší než na kontinentech, a zároveň zde na malém území najdeme mozaiku míst s velmi rozdílnou geologickou a klimatickou historií. Matthias bude používat hlavně  genetické a populačně-genetické metody a pokusí se je zkombinovat s daty z muzejních sbírek.

Obrázek. Projekt Matthiase Seidela má za cíl zanalyzovat vliv geologické historie a klimatických změn během dob ledových na faunu brouků žijících v listové hrabance. Zdroj: M.Seidel

Autorem článku je Martin Fikáček z Entomologického oddělení Národního muzea

Obrázek. Vlajka Evropské unieThis project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under
the Marie Sklodowska-Curie grant agreement No 642241

 


 

Kam dál?

Jak se vybírá jméno?

Přírodovědci Národního muzea pracují i v noci

Nové invazní druhy dvoukřídlého hmyzu v ČR

 

(EK)