30.04.2015 | Doba německé okupace Československa neblaze ovlivnila dění v Národním muzeu; nacistickým represím padlo za oběť i několik významných mineralogů. Na portálu Muzeum 3000 jsme představili příběh mineraloga Friedricha Cassirera, který stihl uniknout z Prahy před nacisty těsně před obsazením Československa a tím si zachránit holý život. Jiní takové štěstí neměli.
Jeden z mineralogů Národního muzea, kterému byla 2. světová válka osudná. Radim Nováček (1905 – 1942). Zdroj: Národní muzeum
Mineralogické sbírky Národního muzea byly v době druhé světové války několikrát vážně ohroženy a došlo i k určitým ztrátám. Již krátce po začátku okupace byly nejcennější ukázky minerálů ukryty v bedničkách v suterénu budovy. Od roku 1940 musely být popisky minerálů v mineralogické expozici nahrazovány popiskami novými německo-českými. Ve stejném roce musela být celá mineralogická expozice narychlo vyklizena kvůli pořádání výstavy Velké Německo. Minerály byly provizorně uloženy ve vlhkém prostředí, takže došlo k nevratnému poškození mnohých z nich.
Radim Nováček (1905 – 1942)
10. října 1941 byl Radim Nováček zatčen gestapem, v Petschkově paláci vyslýchán a 13. února 1942 byl ve svých 36 letech věku popraven. Z vězení posílal Nováček svým příbuzným a spolupracovníkům motáky se zprávami, psanými slámou ze slamníku na listy toaletního papíru; jako inkoust posloužily rozpuštěné tabletky proti zácpě nebo i vlastní krev. Motáky dostával z věznice vložené do tunýlků pro tkanici v pase svého prádla, které mu prali jeho rodinní příslušníci.
Přečtěte si úryvky z motáků, které Radim Nováček posílal během svého věznění:
Daří se mi dosti dobře. Hubnu pomaleji než jsem čekal. Strava dosti dobrá, ale málo. Teplo, čisto i někt. Němci slušní - jiní psi. Nejhorší je Petschkův dům.
Co vláda a Hácha? Kdo je po Eliášovi? Byl El. popraven? Děkuji Vám za vše. Jste na mne moc hodní. - Zdá se mi, že už nehubnu - spíše mírně se spravuji. V noci na včerejšek letec. poplach. Co bylo?
Dr. Tuček nebo jiný mineralog. Srdeč. pozdrav všem - vzpomínejte dobře. Ve 2. vydání Našich nerostů přidej obrázky: 1.) Uranin, Jáchymov. Ledvinitý a radiogram. 2.) Živec v žule. 3.) Au – Křepice. 4.) Beryl. 5.) Allemontit. 6.) Wurzit. 7.) Baryt mladší. 8.) Bournonit. 9.) Chamosit výbr. 10.) Destinezit. 11.) Thomsonit, Vinař. h. 12.) Olivinová koule v čediči. 12.) Granát v žule, Přibyslavice. 14.) Analcim, Čáslav. 15.) Záhněda, Bory. 16.) Andalusit, Bory. 17.) Turmalin, Pikarec. 17.b) Epidot, Sobotín. 18.) Anatas (zvětš.). 19.) Heřmanov. kulička. 20.) Aragonit, Hřídelec. 21.) Ze Slovenska žezlový křemen, evansit, opál. Přidat kobaltin a foto lokalit. Můj honorář si nech.
Píšu až dnes. Dnes po 3 měsících zase u Petschků – fotografovali nás asi 20, nevím, co to znamená. Cestu do Říše?
Nermuťte se pro mne – válka je válka a někdo padnout musí. Komu jsem ublížil, ať mi odpustí. Prosím maminku a tatínka, aby měli Marušku jako by byla bývala naše.Doufám, že před † budu moci domů napsat.
Ti, co Nováčka znali, na něj vzpomínali jako na mimořádného člověka - schopného, inteligentního a lidského, s noblesním a přitom vřelým vystupováním. O síle Nováčkovy osobnosti svědčí mimo jiné motáková zpráva adresovaná kolegovi Vladimíru Steinocherovi, ve které Nováček Steinochera z vězení na gestapu nabádá, aby dodělal měření indexů lomu paradoxitu z Krupky, jinak že ho on, Nováček, bude po smrti chodit strašit. Ještě před zatčením získal Radim Nováček pro zpravodajskou činnost i kolegu mineraloga z Národního muzea Karla Tučka, kterého však při brutálních výsleších nevyzradil. Stejně tak nevyzradil další odbojáře ze své skupiny, mineralogy Františka Slavíka, svého náhradníka s krycím jménem Pták, a Ludmilu Slavíkovou, kteří pokračovali v Nováčkově práci, tedy hlavně v šifrování zpráv.
František Ulrich (1899 – 1941)
Ludmila Slavíková (1890 – 1943)
František Slavík (1876 – 1957)
Karel Tuček (1906 – 1990)
Vzhledem k bouřlivé válečné době byly nakonec škody v mineralogické sbírce Národního muzea zanedbatelné. Ztráty na životech však byly velké a je třeba si statečné osobnosti naší nedávné historie připomínat.
Autorem článku je Dalibor Velebil z Mineralogicko – petrologického oddělení Národního muzea.
KAM DÁL?
Národní muzeum a mineralogové v době nacismu I.
Národní muzeum uchovává jedny z nejstarších hornin
Před 400 milióny lety u nás žili gigantičtí obratlovci
Co jedli naši předkové? Odpovědi nabízí bioarcheologie
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!