Za minulostí Historické budovy Národního muzea III.díl

12.03.2013 | Předchozí dva díly seriálu shrnovaly historii budovy do začátku 20. století. Do tohoto století vstupovala muzejní budova s palčivým problémem, který ji tížil po celou dobu její existence - nedostatkem prostor.

foto: půdorys návrhu na rozšíření Historické budovy Národního muzea (J. Koula 1912-13)

Již v roce 1904 varoval muzejní jednatel, že: „vývoj muzea bude povážlivě ohrožen nedostatkem místností, který za krátkou dobu dospěje ke stavu neudržitelnému“. Vyřešit nedostatek místa zejména pro depozitáře se pokoušeli zástupci Muzejní společnosti různými způsoby.

Jedním z nich byl v letech 1912–13 zajímavý nerealizovaný návrh architekta Jana Kouly na přístavbu dalšího křídla Historické budovy v prostoru Čelakovského sadů.

foto: návrh J. Kouly na přístavbu v prostoru Čelakovského sadůPo vzniku Československa uvádí další prameny: „průběhem několika málo let nebude v nynější budově muzejní již vůbec žádného místa“.

Státní regulační komise určila v roce 1924 pro další muzejní budovu pozemek v Tróji poblíž zoologické a budoucí botanické zahrady, kam by bylo možné přesunout přírodovědecké sbírky.

Nedostatek financí zbrzdil i tento projekt rozšíření. První světová válka totiž Muzejní společnost přivedla téměř k bankrotu.

Narůstající tíseň přírodovědeckých oddělení si vynutila další veřejnou soutěž roku 1937 na stavbu druhé muzejní budovy na Hradčanech u Lorety.

foto: Soutěžní návrh budovy na Hradčanech (1937)Ani tento pokus nedopadl, protože nejenže nebyly návrhy architektů shledány vhodnými pro historickou zástavbu Hradčan, ale ani výstavní plocha navrhované budovy nebyla vzhledem k malé parcele vyhovující.

Objevil se i názor, že Hradčanům by lépe tematicky vyhovovaly spíše historické sbírky.

Jejich vystavení by si však bylo vyžádalo ještě víc zastavěné plochy, což na daném místě nebylo možné.

Další soutěž na rozšíření muzea přišla vzápětí. Roku 1939 byl vytipován pozemek na Výstavišti v pražských Holešovicích. Dostatečný prostor na stavbu měl být získán zbouráním budov dnešního Lapidária a ateliérů Akademie výtvarných umění.

foto: Soutěžní návrh budovy na Výstavišti (1939)Soutěž dopadla velmi dobře, ale dalším krokům směřujícím k realizaci rozšíření výstavních a depozitárních prostor Národního muzea zabránila nastupující 2. světová válka.

Druhá světová válka muzejní budovu na Václavském náměstí těžce zasáhla.V roce 1945 byla Hiostorická budova poškozena leteckou bombou. První dva roky po válce byla budova opravována a na tyto opravy bezprostředně navázala vestavba podstřešních depozitářů kolem obou dvorů.

Rok 1950 přinesl další projekt výstavby nové muzejní budovy určené pro přírodovědecké sbírky na Pankrácké pláni. Rozhlehlý komplex budov měl být vystavěn při vyústění plánovaného mostu přes Nuselské údolí. Ani toto rozšíření se nerealizovalo a na zamýšleném místě později vznikl Palác kultury – dnešní Kongresové centrum.

foto: Návrh budov na pankrácké pláni (1950)Před rokem 1989 se hovořilo ještě o stavbě tzv. pětimilionových pavilonů. Horní hranice investic na výstavbu jednoho takového pavilonu neměla přesáhnout 5 milionů Kčs. Pavilony měly být rozmístěny na různých místech Prahy a měly se do nich přemístit jednotlivá oddělení a sbírky.

Vzhledem k tomu, že žádný z návrhů na rozšíření se nakonec realizace nedočkal, potýkala se muzejní budova na Václavském náměstí s nedostatkem prostoru až do konce 20. století.

Teprve po roce 1989 se podařilo začít budovat dvě rozsáhlá pracoviště, která by byla schopná pojmout sbírky. První z nich jsou depozitáře a přírodovědecká oddělení v Praze-Horních Počernicích. Druhým jsou depozitáře pro sbírky Historického muzea a pro Knihovnu Národního muzea v Terezíně.

Až roku 2009 byl předáním symbolického klíče od  budovy bývalého Federálního shromáždění naplněn dlouholetý sen o rozšíření budovy Národního muzea přímo na Václavském náměstí. Nová budova Národního muzea zvětšila výstavní kapacitu o více než 3000 m2 a stala se také zázemím pro odborná pracoviště Národního muzea.

Historická budova si tak po rekonstrukci a následném otevření bude moci poprvé za téměř sto let „oddechnout“. Díky tomu, že některá odborná pracoviště a depozitáře byly přemístěny mimo Václavské náměstí, bude budova sloužit výhradně jako velkorysý výstavní prostor.

FOTOGALERIE:

gallery


Článek byl připraven ve spolupráci s PhDr. Lubomírem Sršněm z Oddělení starších českých dějin Národního muzea.

KAM DÁL?

Za minulostí Historické budovy Národního muzea

Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl

(dan)


Diskuse

chyby v textu Evžen středa 25. listopadu 2015 22:33