10.11.2017 | Přednáška představila, na případu Leopolda Hilsnera, jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy. Přednášeli Michal Stehlík a Martin Sekera z Národního muzea. Na celý záznam přednášky se můžete podívat níže.
V rámci nedávno zpřístupněné výstavy v Nové budově Národního muzea s názvem Fenomén Masaryk se návštěvníkům podrobněji představilo další zajímavé téma související se životem našeho prvního československého prezidenta.
Tentokrát se nově otevřená doprovodná výstava zaměřila na aféru označovanou jako „hilsneriáda“. Procesy se Židem Leopoldem Hilsnerem, podezřelým z údajné rituální vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové, hýbaly v letech 1899–1900 náladami obyvatel Rakouska a proti slepé nenávisti vůči menšinové skupině lidí se tenkrát snažil bojovat i Tomáš Garrigue Masaryk.
Návštěvníci v rámci výstavy zhlédnou např. Masarykovy poznámky, které si psal tužkou v době hektických příprav svých publicistických vystoupení, děsivé karikatury, které ho vyřazovaly z tzv. slušné křesťanské společnosti, nebo bohatou korespondenci s jeho podporovateli. Výstava Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu. potrvá do konce listopadu 2017.
(EK)
Historie
