08.09.2017 | Líbí se vám minimalistická, ale dokonale výmluvná kresba Tomáše Garrigua Masaryka použitá na plakátu k výstavě Fenomén Masaryk? Jejím autorem je Bedřich Fritta. Umělec, kterému nacismus a válka vzaly svobodu a nakonec i život, ale rozhodně ne talent a satirický smysl pro humor. Jaký byl jeho příběh?
Fritz Taussig, světu známý jako Bedřich Fritta, se narodil 19. září 1906 ve Višňové na severu Čech do židovské rodiny. Umělecké vzdělání získal v Paříži ve 30. letech, po studiu se vrátil do Prahy, kde pracoval jako kreslíř, reklamní grafik a karikaturista. Přispíval do řady časopisů, mimojiné i do české odnože mnichovského satirického týdeníku Simplikus. Pro ten mimo jiné vznikla kresba Tomáše Garrigua Masaryka, nebyla však nakonec zveřejněna. Právě tato kresba byla vybrána na plakát výstavy Fenomén Masaryk, která bude k vidění od 15. 9. 2017 v Nové budově Národního muzea.
Na podzim roku 1941 s nástupem Reinharda Heydricha k moci nad Protektorátem přišly první transporty židovských obyvatel Prahy. Shromaždiště bylo na místě dnešního Parkhotelu v Holešovicích, vlaky odjížděly z nádraží Bubny. Několik prvních do Lodže, poté začala odjíždět tzv. komanda výstavby do Terezína. První takový transport z Prahy do Terezína odjel 24. listopadu 1941. Již 4. prosince byl v transportu J i Bedřich Fritta. Posléze se k němu přidala celá jeho rodina.
V terezínském ghettu Fritta pracoval jako vedoucí tzv. Technické kanceláře – ta zpracovávala stavební a technické plány a především grafy, statistiky a zprávy, které komandatura SS neustále vyžadovala. Mimo tuto „oficiální činnost“ však Fritta kreslil – vše, co viděl. Život v ghettu. Stále však se svým satirickým pohledem na svět. Vznikly tak německým expresionismem inspirované unikátní kresby dokládající utrpení v ghettu ad absurdum. Fritta však nebyl jediný umělec v Terezíně – vzájemně se k ilegální a důležité tvorbě inspirovali a dodávali si odvahu s Otto Ungarem, Leo Haasem a Ferdinandem Blochem.
V červenci 1944 objevili kresby nacisté – umělci byli obviněni z „propagandy hrůzy a jejího šíření v zahraničí“ a byli s celými rodinami internováni ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti. Dne 26. října 1944, po třech měsících věznění, byl Fritta spolu s Leo Haasem deportován do Osvětimi, kde zahynul.
V Terezíně byl také jeho syn Tomáš (v době internace v Malé pevnosti ještě ani ne tříletý), pro kterého Fritta nakreslil obrázkovou knížku, aby mu ukázal svět, jaký malý chlapec v ghettu nemůže vidět. Byl to dárek právě k těm třetím narozeninám. Spisovatel Ivan Klíma k těmto obrázkům posléze napsal příběh O chlapci, který se nestal číslem (v roce 1998 jej vydalo Židovské muzeum v Praze).
Bedřich Fritta patří právem k nejvýznamnějším „terezínským umělcům“. I díky němu, jeho talentu a především odvaze, nezůstává děsivá realita holocaustu zachycena „jen“ ve vzpomínkách a textech, ale i ve výmluvných obrazech.
Autorem textu je Karolína Heroldová z Oddělení hlavního manažera expozic.
(EK)
Historie| Karikatura TGM od Bedřicha Fritty | Petr Ambrož | neděle 22. října 2017 16:19 |
| Karikatura TGM od Bedřicha Fritty | Petr Ambrož | neděle 22. října 2017 16:19 |
