Supermane, třes se, máme kryptonit!

03.04.2014 | V roce 2006 byl vědci popsán nový minerál jadarit. Ve stejném roce byl do kin uveden film Superman se vrací, v němž bylo poprvé uvedeno složení kryptonitu, minerálu, který jako jediný na světě dokáže oslabit Supermanovy nadpozemské schopnosti. Co mají skutečný jadarit a fiktivní kryptonit společného?

Kryptonit, zeleně svítící minerál, který pochází ze zaniklé Supermanovy domovské planety Krypton, a který jako jediná věc dokáže oslabit jeho nadpozemské schopnosti (ilustrace: Kateřina Perglová)

Vezměme to úplně od začátku. V Srbsku roku 1998 prováděli američtí a srbští geologové vzorkování hornin a půdy pro britsko-australskou nadnárodní těžařskou společnost Rio Tinto, zaměřené na vyhledávání ložisek bóru v Jadarské pánvi vzdálené zhruba 140 km jihozápadně od Bělehradu poblíž města Loznica. O pár let později v roce 2004 již bylo ložisko identifikováno pomocí několika desítek vrtů.

V těch byl objeven bílý minerál, který svým chemickým složením nespadal mezi žádné doposud známé minerály.

Bylo proto velkým překvapením zjištění, že se jedná nejen o nový minerál, ale také, že jeho základními stavebními prvky je lithium a bor. Tyto suroviny jsou dnes velmi žádaným artiklem. Bór se používá při výrobě skel, skelných vláken, obrazovek (televize, počítače, mobilní telefony aj.) anebo také hnojiv. Lithium je v dnešní době hlavní surovinou pro výrobu baterií, bez kterých si jen těžko představíme náš život.

S pomocí mineralogů z londýnského Přírodovědeckého muzea byl v roce 2006 popsán a následně Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA) oficiálně uznán nový minerální druh jménem jadarit s chemickým vzorcem LiNaB3SiO7(OH)  (podle Stanley et al., 2007).

Mapka s lokalizací území, kde byl jadarit nalezen (s využitím Openstreetmap vytvořil Ivo Macek)

Jedná se o monoklinický minerál bílé barvy bez viditelných krystalovaných ploch s průměrnými obsahy 7.3% Li2O a 47.2% B2O3. Vyskytuje se ve třech horizontálních zónách, kdy mocnost jednotlivých zón je od 6 do 35 metrů v hloubkách od 300 do 600 m pod povrchem. Lokalita údolí Jadaru je jedinou lokalitou na světě, kde byl tento minerál doposud nalezen. A teď trochu z jiného konce.

Do kin po celém světě “vtrhl” dne 28. června roku 2006 snímek režiséra Bryana Singera – Superman se vrací. Tento hollywoodský blockbuster, a v té době nejdražší film všech dob, se nesetkal s příliš kladným přijetím ze strany fanoušků ani recenzentů. Pro všímavé mineralogy a geology však mohl mít svoji přidanou hodnotu. Hlavní Supermanův protivník Lex Luthor se v první polovině snímku rozhodne ukrást minerál z Metropolitního muzea. Jde o kryptonit, zeleně svítící horninu (minerál), který pochází ze zaniklé Supermanovy domovské planety Krypton, a který jako jediný na světě dokáže oslabit jeho nadpozemské schopnosti. Tedy nic nad rámec komiksové předlohy. Ale to by zde nesměl být minerál kryptonit definován jako součást meteoritu, který byl objeven v Addis Ababě v Etiopii, a jehož chemické složení je popsáno jako silikát sodíku, lithia, bóru s OH skupinou a fluorem. Tedy téměř identické složení jako našli ve stejnou dobu geologové v Srbsku.

Vtipnou pointou je, že autoři filmu o objevení tohoto minerálu neměli ani ponětí a s největší pravděpodobností si ho jen vymysleli.

Jadarit ze sbírek mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzeaPři mé osobní návštěvě Srbské geologické služby v Bělehradě v roce 2011 jsem od místních geologů dostal jako dar vzorek jadaritu. Je to velmi vzácný kousek, který pochází z vrtného jádra, a který je uložen v depozitářích Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea (kde je k nalezení pod přírůstkovýmk číslem P1N 111 322).

Na závěr mi dovolte ještě jednu zajímavost o tomto minerálu. V dnešní době je každý rok popisováno několik desítek nových minerálních druhů. Není to dáno ani tak objevy nových ložisek jako spíš zdokonalováním analytických metod. Proto současné nové minerály jsou většinou okem téměř neviditelné a někdy velmi těžko rozeznatelné od jiných jim podobných druhů. Toto ale neplatí pro jadarit, který je navzdory svému nedávnému objevení samostatným rudním minerálem nově objeveného ložiska na lithium a bor, kde jsou zásoby odhadovány na 18 milionů tun borátů a 118 milionů tun lithia (podle zprávy Rio Tinto, 2013).

Sám o sobě je jen tento fakt velkou senzací anebo se snad mýlím, Supermane?

FOTOGALERIE

gallery

 


Autorem článku je Ivo Macek z Mineralogicko – petrologické oddělení Národního muzea.

 

KAM DÁL?

 

Záchrana vzácného minerálu ze sbírek Národního muzea

Dobývání rtuti v Čechách

Mezioborová spolupráce odborníků přináší výsledky

 

(dan)