28.07.2016 | Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. V tomto videu představíme skleněné korálky starší doby železné, které jsou typické svoji výraznou žlutou barvou a modro-bílými očky.
Kruhový motiv, který se vyskytuje na skleněných kolácích starší doby železné, byl oblíbeným vzorem na korálcích ještě před objevem skla. Již od 4 tisíciletí př. K. se na Blízkém východě vyskytují kamenné korálky z achátu, kalcedonu nebo onyxu, které byly vyhlazovány tak, aby na korálku přirozená kresba kamene vytvořila kruh.
Nejstarší skleněné korálky s tímto ornamentem se vyskytují v 16. století př. K. v Mezopotámii a v Egyptě v období 18. dynastie. O několik století později se tyto skleněné korálky rozšířily i do Itálie a odtud kolem sedmého století př. K. do zbytku Evropy.
Zajímavostí je, že motiv oček na skleněných korálcích doputoval až na Dálný východ. V pátém až druhém století př. K. vznikaly v Číně korálky s očky inspirované foinickými či římskými předlohami.
Technika výroby korálků s očky byla založena na navinutím skloviny na jádro, které bylo nejspíše pískové, jak nám dokládají některé korálky u kterých jsou uvnitř otvoru přitavená zrnka písku. Následně byl korálek zdoben nanášením kapek skloviny na sebe, díky čemuž vznikl vrstvený nepravidelný kruhový vzor, který někdy byl i plastický.
Kombinace žlutého podkladu a modro-bílých oček je velice atraktivní. Odborníci se však domnívají, že vzhled nebyl jediným důvodem širokého rozšíření těchto korálků. Mohly totiž plnit i funkci amuletu, jak můžeme pozorovat například u korálků v dnešním Turecku. Tam se totiž i dnes vyskytují modré korálky se vzorem modor-bílého očka, které mají člověka chránit před uhranutím. Pravěké korálky s očky mohly mít podobnou ochrannou funkci. Díky svojí barvě a kruhovému symbolu, kterým se v té době často zobrazovalo slunce, mohly také souviset se slunečním kultem, který se v tehdejší Evropě těšil velké oblibě a byl široce rozšířen.
(EK)
Archeologie