06.03.2017 | Teploty stoupají, sníh taje, pomalu se blíží jaro a také období výletů. Vydejte se na průzkum pevnosti Terezín a zkuste objevit pozůstatky opevnění rozesetých v jejím okolí.
V průběhu 19. století bylo třeba zvyšovat obranyschopnost pevnosti Terezín, a proto k ní byly postupně přistavovány další prvky opevnění. Většina objektů je již zaniklá, část z nich je ale dodnes možné v terénu dohledat. Některé stále ještě skrývají zajímavé detaily, které zaujmou nejen milovníky vojenské historie. Právě nyní, kdy ještě terén není zarostlý vegetací, je nejvhodnější doba, kdy podniknout průzkumné výlety.
Tipy na výlety vycházejí z knihy Národního muzea: Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) od Ivana Fuksy.
Fort Křemín
Fort Křemín je nejzachovalejší objekt opevnění z 19. století v okolí Terezína. Objekt se dochoval prakticky v původním stavu, došlo pouze k sesednutí zeminy, která tvoří konstrukci fortu. Fort má velmi dobře zachovalé všechny valy i příkopy. Ve východním příkopu mezi fortem a uměle vyrovnaným terénem se dochovaly relikty kamenného zdiva, kterým byla vyskládána kontraeskarpa. V prostoru fortu jsou patrná místa, kde stály dřevozemní objekty. Je zde zachován i vnitřní val. Na valech jsou dobře zachovalá postavení pro děla, stejně jako traverzy. V místech, kde stály duté traverzy, jsou patrné propadliny v místech destruovaných vnitřních konstrukcí. Nájezdy pro děla jsou v některých místech zachovalé. Prostor fortu, stejně jako vyrovnaný terén před fortem, je zarostlý náletovými křovinami. Zachovala se též původní přístupová komunikace k fortu. Původní studna dnes slouží jako zdroj vody pro zahrádkářskou kolonii.
Fort č. II
Fort č. II leží 150 metrů východně od fortu č. III na pravém břehu řeky Labe v prostoru dnes nazývaném Na Šancích. Fort č. II je velmi dobře zachován, dochovaly se všechny příkopy i valy. V terénu je patrný i původní vchod do fortu. Ve vnitřním prostoru jsou čitelná místa, kde stávaly dřevozemní objekty pro posádku fortu. Na valech jsou v některých místech zachovalá postavení pro děla a v některých místech jsou patrné traverzy. Nejsou zachovány všechny nájezdné rampy pro děla. Celý prostor fortu je silně zarostlý náletovými dřevinami a přístupný pouze velmi obtížně v době vegetačního klidu.
Fort č. III
Fort č. III je částečně zachován. Vnitřní část fortu je destruovaná umístěním velké vodní nádrže, která nikdy nebyla uvedena do provozu. Příkopy jsou zachované na severní a západní straně fortu, valy v reliktu na západní a jižní straně. Celý val se zachoval pouze na severní straně. V důsledku výstavby nádrže se nezachoval příkop, val na východní straně ani žádné relikty vnitřních staveb. V prostoru valu nejsou patrná ani postavení pro děla, ani traverzy.
Pokud to máte blíž do jižních Čech, zkuste tento zajímavý objekt:
Výcvikový prostor dělostřelectva Týn nad Vltavou
Ač se to nezdá, malebné městečko Týn nad Vltavou má spojitost s pevností Terezín. Nedaleko Týna se totiž nacházela nejstarší škola pro dělostřelce v habsburské monarchii. Branami této školy prošla většina mužstva a důstojníků od dělostřelectva, kteří byli později nasazeni na pevnostech. Počátek týnského dělostřeleckého výcvikového prostoru se datuje do roku 1709, kdy vznikl 5 km severovýchodně od města u silnice na Tábor výcvikový areál. Celé cvičiště zabíralo plochu 210 000km2.
V době největší slávy cvičiště stála na střelnici část bastionové obrany, která sloužila jako praktická pomůcka při cvičení dělostřelců pro dobývání pevnosti. Během výcviku byla zničena dělostřeleckou palbou, následně se znovu obnovila, aby mohla být při dalším výcviku opět zničena. Střelnice byla zrušena na přelomu 18. a 19. století. Zůstalo zde jen depo na výrobu vozů a jejich součástek.
Dnes se v prostoru objektů nachází vzrostlý lesík, který uchovává mohutné zbytky cvičného opevnění. Do dnešních dob se tak zachoval levý půlbastion a střední bastion i se spojující kurtinou. Mezi pravým půlbastionem a středním bastionem je zachovaný příkop a v něm stojící ravelin. Na většině zachovalého opevnění je dobře viditelný banket a traverzy. Dochovala se i krytá cesta. Všechny uvedené objekty jsou v terénu zřetelně rozeznatelné, valy se pořád tyčí do značné výšky.
Dalším dochovaným objektem je kalvárie na místě neštěstí, které se stalo 21. června 1753. Při přípravě cvičení zde výbuch střelného prachu usmrtil 90 vojáků.
(EK)
Historie