Pevnost Terezín

27. 12. 2016 | Bývalá pevnost Terezín, rozkládající se nedaleko Litomeřic v severozápadních Čechách, je dnes nedílně spojená s Národním muzeem. Důvod je jednoduchý. V útrobách města se dnes nachází ústřední depozitáře Historického muzea Národního muzea, které najdeme v bývalých pevnostních kasárnách. Proto se jeden z pracovníků Národního muzea zaměřil na dějiny tohoto místa.

Může se zdát, že do dnešních dob bylo už vše o pevnosti Terezín vybádáno a napsáno, ale opak je pravdou. Důkazem je nová publikace, kterou Národní muzeum v současné době vydává pod názvem Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) z pera Ivana Fuksy.

Kniha se snaží osvětlit vývoj pevnosti v bouřlivém 19. století, kdy došlo několikrát k velkému rozšíření Terezína, které dnes už upadlo v zapomnění. První rozšíření přišlo během roku 1809, kdy zuřily Napoleonské války a hrozilo, že se válečná vřava dostane k samotnému Terezínu, což se naštěstí nestalo. Další příprava Terezína na válečné útrapy přišla nedlouho potom v roce 1813, během závěru napoleonských válek, kdy pevnost sloužila jako jeden z hlavních pilířů obrany Čech proti hrozícímu vpádu Napoleóna ze Saska.

Hlavní důraz knihy je kladen na výstavbu fortového opevnění pevnosti Terezín, které vzniklo v roce 1850 a bylo rozšířeno během prusko-rakouské války 1866. Právě tato válka vedla k velké modernizaci Terezína, která je v knize popsána. Mimo to zde čtenář najde velké množství plánovaných, ale nerealizovaných modernizací. Například také do dnes utajený plán na přestavbu Terezína v roce 1870 na moderní fortovou pevnost.

Stejně tak zde najde popis současné podoby opevnění vzniklého v 19. století, které může sloužit jako průvodce po těchto objektech. Mimo popis vývoje pevnosti Terezín v 19. století se zde nachází i přiblížení, jak vypadalo pevnostní dělostřelectvo v 19. století či posádka pevnosti. Také bude čtenáři nastíněn výcvikový prostor pro dělostřelce u Týna nad Labem, kteří mimo jiné sloužili v Terezíně. V závěru se nachází katalog všech objektů, které byly postaveny v 19. století.

Na 320 stranách knihy se nachází přes 300 obrazových příloh, které jsou díky velkému formátu  velice dobře čitelné. Kniha je plná velkého množství zcela nových informací, které dávají nový pohled na pevnost samotnou. 

Ukázka z knihy:

Kniha Pevnost Terezín: Proti pruské rozpínavostiJaký byl tedy přínos takové pevnosti k obraně Rakouska během prusko rakouské války roku 1866? Odpověď je jednouchá. Pevnost dokázala blokovat komunikace, které vedly od hranic směrem do vnitrozemí, poskytovala ohromné skladovací prostory, které byly relativně chráněné a u nichž nehrozilo znehodnocení vojenských zásob rychlým výpadem nepřátelských sborů (s tímto problémem se Rakušané potýkali už během prusko-rakouských válek v 18. století), pevnost v neposlední řadě dokázala krýt boky vlastních armád, které by se pohybovaly v jejím okolí. Posádka pevnosti měla dále za úkol ničit důležité objekty v jejím širokém obvodu. Lze tedy shrnout, že malé množství vojáků posádky pevnosti dokázalo zásobovat vlastní jednotky vším důležitým a naopak znepříjemňovat pohyb nepřátelským armádám v okolí.

Největší hodnotou Terezína v této válce tedy byla blokace několika strategických komunikací, a to především zemské silnice Drážďany – Praha, která procházela skrz pevnost, mostu přes řeku Labe, silnice Litoměřice – Mělník a silnice Litoměřice – Česká Lípa. Velmi důležité také bylo, že pevnost dokázala blokovat lodní dopravu po řekách Labi a Ohři. Dnes se to může jevit jako podružný úkol, ale je nutné si uvědomit, že ještě v 19. století byla lodní doprava velmi čilá, jelikož ji oproti dopravě koňskými povozy daleko méně limitovala nosnost. Nadto během většiny válečných konfliktů, které v minulosti zasáhly Čechy, používaly armády řeku Labe pro dopravu materiálu. Blokována byla rovněž tzv. Severní státní dráha z Prahy do Drážďan. V 60. letech 19. století se jednalo o jednu ze tří tratí, kterou mohli Prusové použít pro zásobování svých vojsk postupujících do nitra Čech. Dvě z těchto tratí byly blokované pevnostmi, jen trať vedoucí z Prahy do Turnova zůstávala nebráněna, a proto mohla být použita pro zásobování pruských vojsk. Při zpětném pohledu je vidět, že na pevnost Terezín bylo kladeno velké množství úkolů, z nichž pevnost většinu dokázala splnit. Za to, že ji nepřítel obešel a Rakousko válku prohrálo, nemůže ani pevnost, ani vojáci v ní. Je důležité mít na paměti, že pevnosti nikdy bez pomoci polní armády války nevyhrávají.


Knihu je možné objednat na našem e-shopu.

gallery


Kam dál?

Nová kniha o Národním muzeu

Oltář ze Slavětína

Vyšel první díl souborného kritického vydání korespondence Bedřicha Smetany

(EK)

Historie