15.12.2016 | Do Národního muzea často přicházejí z řad veřejnosti dotazy z nejrůznějších oblastí. Naši přírodovědci už pomohli určit nejednoho zdánlivě neznámého živočicha či minerál, archeologové tajemný nalezený předmět a knihovníci zase rodinné knižní poklady. Rozhodli jsme se, že vám budeme průběžně představovat ty nejzajímavější dotazy, které jsme obdrželi.
Pan Daniel Hanáček z Jihlavy se na odborníky Národního muzea obrátil s fotografií pavouka, kterou pořídil na procházce. Zhruba pět centimetrů velký, výrazně zbarvený pavouk nešel na cestě přehlédnout. Tazateli odpověděl kurátor zoologie bezobratlých Petr Dolejš:
"Asi to bude znít neuvěřitelně, ale je to "běžný" křižák obecný (Araneus diadematus). Jen se zcela netypicky a prazvláštně vybarvil, ale i to se stává.Tento rok je zřejmě "bohatý" na červeně zbarvené křižáky, protože už jste čtvrtý, kdo mně takové fotografie zasílá. Přicházejí z různých koutů ČR (České Budějovice, Praha, teď Jihlava).
Na Vašem obrázku je vykladená samička, která již svoji pouť světem završila. Křižák obecný (a další "velké" druhy křižáků) žijí dva roky, rozmnožují se na podzim a zimu přečkávají vajíčka pečlivě uložená v pavučinovém zámotku - kokonu. Na jaře se vylíhnou malí žlutí pavoučci s černou tečkou na zadečku a chvíli se drží ve shluku poblíž kokonu (vypadají jako žlutá malina). Po nějakém čase se rozprchnu a začnou si stavět své typické sítě.
Člověku křižáci nebezpeční nejsou, kůži sice prokousnou (bolí to jako píchnutí špendlíkem), ale případný otok v místě kousnutí zmizí do druhého dne bez následků. Bodnutí vosy nebo včely je horší."
(EK)
Přírodní vědy| Přírodní vědy | Jirka | neděle 31. května 2020 14:23 |
