Nejzajímavější dotazy – Co se děje se čmelákem?

13. 9. 2016 | Do Národního muzea často přicházejí z řad veřejnosti dotazy z nejrůznějších oblastí. Naši přírodovědci už pomohli určit nejednoho zdánlivě neznámého živočicha či minerál, archeologové tajemný nalezený předmět a knihovníci zase rodinné knižní poklady. Rozhodli jsme se, že vám budeme průběžně představovat ty nejzajímavější dotazy, které jsme obdrželi.

Fotografie. Samice čmeláka s nákladem nedospělých stádií komenzálního roztoče savenky chrobákové (Parasitus fucorum).  Autor: Petr Toms

"Dobrý den, prosil bych některého z pánů entomologů o vysvětlení situace na přiloženém snímku..."

Tak začínal dotaz, který do Národního muzea zaslal Petr Toms. Na chalupě v Kamenici nad Lipou se mu totiž uhnízdili čmeláci a pan Toms si vletový otvor do jejich hnízda označil, aby na něj nikdo nešlápl. Kousek od hnízda si později všiml čmeláka dvojnásobné velikosti, který se marně pokoušel vzlétnout. Zaujaly jej hlavně "parazité", kterými byl čmelák obsypán. Proto celou situaci vyfotil a zaslal do Národního muzea našim entomologům.

Dotazu se ujal entomolog Ján Macek a tazateli objasnil, že se jedná o samici (královnu) čmeláka s nákladem nedospělých stádií (deutonymf)  komenzálního roztoče savenky chrobákové (Parasitus fucorum).  

Tento roztoč je poměrně velký, asi 1 mm a má žlutohnědou barvu. Má dlouhé nohy a po těle čmeláka se pohybuje (ale nejen po čmelákovi, ale také po dalším hmyzu, například chrobácích nebo hrobařících. Svému přenašeči nijak neškodí, ani na něm neparazituje, využívá jej pouze jako transportního prostředku, proto bývá tento vzájemný vztah označován jako zooforézie.

Tento druh byl původně popsán na základě nedospělého stadia (tzv. deutonymfy), dospělá stadia byla dlouho neznámá, dokud se nezjistilo, že dospělci žijí a rozmnožují v okolí čmeláčího hnízda ve výkalech čmeláků. Čmeláci totiž nikdy svými výkaly neznečišťují vnitřek hnízda, ale vždy se vyprazdňují mimo něj v jeho blízkém okolí. Tento druh roztoče tedy čmelákům rozhodně neškodí, spíše jim prospívá, protože udržuje okolí jejich hnízda v čistotě. Funguje tak jako zdravotní policie.

Roztoči přezimují spolu s královnou a po přezimování se jí nechají zanést k nově zakládanému hnízdu. Proto potkáváme přezimující královny čmeláků s nákladem deutonymf hlavně na jaře, přičemž množství přenášených roztočů může být tak velké, že ztěžuje, ne-li přímo zabraňuje pohybu/letu čmeláka. Po založení hnízda se roztoči rozptylují po jeho okolí a živí se ústrojným odpadem.

Všechny druhy rodu Parasitus a jejich příbuzní patří u nás k nejhojnějším roztočům, vyskytují se zejména v půdě. Žádný z nich však nežije paraziticky. Hmyz jim slouží jako transportní prostředek ke kolonizaci nových, k životu vhodných biotopů, přičemž přenosu se zúčastňují vesměs jen jejich nedospělá stadia deutonymfy. Ostatní vývojová stadia žijí zcela nezávisle na různých biotopech.

Fotografie. Savenka chrobáková (Parasitus fucorum) na samici čmeláka.  Autor: Petr Toms


 

Kam dál?

Nejzajímavější dotazy – copak je to za kámen?

Nejzajímavější dotazy – jakého motýla máme čekat?

Nejzajímavější dotazy – copak je to za pavouka?

(EK)

Přírodní vědy