06.06.2017 | Podmalby na skle užívané ve venkovském prostředí tvoří specifickou oblast tradiční kultury. Svou prostotou a mnohdy svérázným zpracováním nám přibližují lidové vnímání světa. Charakteristická je pro ně bohatost regionálních vyjádření i různá úroveň propracovanosti děl. Mezi významné tvůrce lidových podmaleb patří Vincenz Janke ze severních Čech, na jehož rozvinutou tvorbu chceme upozornit.
Poslední večeře, detail. Zdroj: Národní muzeum
Podmalby na skle na rozdíl od většiny obrazů vznikají nanášením barev na rubovou stranu skla. Toto staré umění našlo oblibu i ve střední Evropě, kde se ve druhé polovině 18. století ze šlechtického a městského prostředí rozšířilo mezi katolické venkovské obyvatelstvo. Lidové podmalby tak získaly podobu řemeslných prací přizpůsobených požadavkům nižších sociálních vrstev, v užším smyslu se jednalo o výrobky neškolených lidových tvůrců.
Poslední večeře. Zdroj Národní muzeum
Plnily nejen funkci estetickou a reprezentativní, ale především náboženskou, neopomíjejíce ani úlohu ochranně magickou. Tomu odpovídal obsah zobrazení.
Sbírka etnografického oddělení Národního muzea se pyšní souborem podmaleb na skle, který patří k nejvýznamnějším v Evropě. Kolekce shromažďuje díla z jednotlivých vývojových etap lidové podmalby a podává reprezentativní obraz o všech regionálních variantách, které vznikly na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska i přilehlých oblastí Německa, Rakouska a nynějšího Polska.
Mezi sbírkovými předměty pocházejícími z významné sklářské oblasti severních Čech se nalézá 12 děl Vincenze Jankeho, výrazného malíře dosahujícího středoevropské úrovně.
Sv. Trojice. Zdroj: Národní muzeum
Tím se výrazně liší od podmaleb vytvářených především v druhé a třetí třetině 19. století četnými neškolenými regionálními výrobci. Pro ně je typická velká míra zjednodušení ústředního náboženského výjevu, kontury slouží jako hlavní výrazový prostředek na úkor malířské složky. Tvůrčí úsilí je pak věnováno dekorování míst nacházejících se mimo ústřední motiv.
Vzhledem ke svému zaměření vlastní etnografické oddělení Národního muzea ty podmalby, na kterých se Vincenz Janke věnuje náboženským tématům a které byly určeny pro lidové prostředí. Charakteristické jsou pro ně pastelové odstíny i jemně pojednaná obloha s obláčky v růžové, okrové a hnědé barvě. Na rozdíl od lidových neškolených malířů se pouštěl i do náročnějších vícefigurálních scén ze života Ježíše Krista.
Janke pocházel ze severočeské Skalice z rodiny sklářů. Mezi léty 1791-1803 byl kromě Nového Boru činný také při sklářské huti Abelů v Železné rudě na Šumavě.
Přibližně ve zmiňovaném období vznikla čtyři malířova díla se zrcadlovým pozadím. Tento typ řadíme k technologicky náročnějším podmalbám, které byly zhotovovány při sklářských hutích. Na rubovou stranu skla nejprve malíř namaloval ústřední výjev, na to on či jiní specializovaní spolupracovníci nanesli na celou plochu obrazu vrstvu amalgamu (cín rozpuštěný ve rtuti) či na vrstvu rtuti položili staniol. Efektní výsledek vyžadoval práci s velmi nezdravým materiálem.
Výraznější místo mezi Jankeho podmalbami se zrcadlovým pozadím zaujímají protějšková zobrazení svatého Václava a svaté Ludmily jakožto patronů českého národa.
Sv. Ludmila je vyobrazena jako kněžna se svými atributy, se šálou a ratolestí symbolizující mučednickou smrt uškrcením. Na území Čech přijala se svým mužem jako první křest a následně se stala učitelkou křesťanství. Je nejen patronkou české země, ale také matek, babiček a vychovatelů. Sv. Václav zobrazen jako kníže ve zbroji s přemyslovskou orlicí na praporu i šítu. Je hlavním patronem české země a patronem českého vojska, ratolesti poukazují na jeho mučednickou smrt. Zdroj: Národní muzeum
K oblíbeným tématům patřilo triumfální zobrazení svaté Trojice. Vincenz Janke vycházel z tradice severočeského malířství skla, rozvinul ji a dále ovlivnil tvorbu svých následovníků, mezi něž patřili i jeho rodinní příslušníci. Ti jsou autory méně náročných děl.
S malířovým dílem se zájemci mohou blíže seznámit na výstavě Vincenz Janke (1769–1838) podmalby na skle, která se koná od 22. 6. do 10. 9. 2017 v Severočeském muzeu v Liberci. Vystaveny zde budou Jankeho díla z českých a německých muzeí a ze soukromých sbírek. Katalog k výstavě představí autorovu tvorbu v rozšířené podobě a zachyceny v něm budou i podmalby etnografického oddělení Národního muzea, které byly pro tento účel zrestaurovány.
Autorkou textu je Klára Binderová z Etnografického oddělení Národního muzea.
Sv. Magdalena, učednice Krista a kajícnice, zobrazena jako modlící se poustevnice, uctívá symboly Ježíšova umučení. Okruh Vincenze Jankeho, 1. polovina 19. století. Zdroj: Národní muzeum
Literatura: Kafka, Luboš: Lidové podmalby na skle ze sbírek Národního muzea. Praha: Národní muzeum a LIKA KLUB, s. r. o, 2013.
(EK)
Lidová kultura