04.03.2015 | Pracovníci mineralogického oddělení Národního muzea bývají často dotazováni, který kámen ve sbírce je nejcennější. Velmi cenných je mnoho, je tu ale jeden, který je výjimečný hned třikrát. Jednak proto, že je to jedna z nejbohatších pěkně krystalovaných ukázek minerálu proustitu, dále proto, že jeho získání pro Národní muzeum je spojeno přímo se založením této instituce a pak také z toho důvodu, že dárcem minerálu byl samotný rakouský císař.
Jak k této výjimečné akvizici došlo? Vlastenecké muzeum (někdy uváděno též Vlastenské, dnes Národní muzeum) bylo formálně založeno provoláním na slavnostní schůzi konané 15. dubna 1818 v pracovně nejvyššího purkrabího pražského Františka Antonína hraběte Kolovrata-Libštejnského, z titulu funkce zástupce rakouského císaře pro české království. Nově založenému muzeu bylo vzápětí darováno několik soukromých, převážně šlechtických sbírek minerálů, které se staly fyzickým základem nově založeného Muzea. Sbírky minerálů byly během roku 1819 svezeny do bytu profesora chemie na české polytechnice (dnes ČVUT) Josefa Johanna Steinmanna v dnešní Husově ulici v Praze. Provizorně uložené minerály narychlo uspořádal Steinmannův asistent Franz Xaver Zippe, první placený zaměstnanec Muzea a později světově proslulý mineralog, a 26. května 1820 navštívil nově založené Muzeum ve Steinmannově bytě sám rakouský císař František I. Po prohlídce minerálů věnoval císař Muzeu velkou drúzu proustitu z Jáchymova.
Tuto zcela výjimečnou ukázku proustitu zakoupil císař František I. pro Muzeum z vlastních peněz, a to konkrétně za 200 dukátů, což je hodnota odpovídající při přepočtu přes hodnotu zlata dnešnímu asi půl miliónu korun. Lze vytušit, že darování krásného velkého proustitu nebyl císařův vlastní nápad a že bylo předem zorganizováno zakladateli Národního muzea v čele Kolovratem-Libštejnským, který měl jako jediný k císaři Františku I. přímý přístup a sám byl sběratelem minerálů.
Při pohledu na císařovu drúzu proustitu z Jáchymova může být laik snad zklamán, srdce znalce ovšem zaplesá. Minerál proustit je sulfid stříbra a arsenu. Větší akumulace tvoří v přírodě jen vzácně, přesto býval spolu s dalšími minerály velmi vyhledávanou a stříbrem bohatou, někdy se také říká „ušlechtilou“ rudou stříbra. Sběrateli minerálů jsou velmi ceněné jeho krátce sloupcovité krystaly, které jsou začerstva červené až červenošedé, silně lesklé a průsvitné. Na světle ovšem proustit rychle tmavne a stává se matným. To je případ i císařem darovaného proustitu, který je celý černý a tedy nepříliš esteticky výrazný. Vzorek by bylo možné chemickou cestou „oživit“, protože černý povlak je pouze na jeho povrchu, nebývá ale zvykem tímto způsobem zasahovat. Celá ukázka je velká 17 × 14 × 11 centimetrů a z velké části je tvořena bohatou skupinou až 3 centimetry velkých, krátce sloupcovitých až hrotitých krystalů.
Celková velikost vzorku i velikost a hojnost jeho krystalů z něj činí velmi cenný unikát a chloubu mineralogické sbírky Národního muzea.
Proustit byl po většinu doby existence Národního muzea součástí stálé mineralogické expozice. V letech 1893 až 2011 byl vystaven v přístěnné vitríně na výstavním sále číslo 14 v prvním patře historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí.
Císařův proustit dokumentuje bohatý nález stříbrné rudy, který byl učiněn v roce 1817 v jáchymovském dole Svornost na žíle zvané Marie, kousek pod úrovní hlavní jáchymovské odvodňovací štoly Daniel. Na počátku 19. století bylo horníkům z dolu Svornost známo, že na patře Daniel obsahuje žíla Marie něco málo arsenu. S arsenem se někdy vyskytovaly i stříbrné rudy, a protože arsenu směrem do hloubky přibývalo, nařídil jáchymovský horní rada Gerog Fritsch razit pod patrem Daniel ještě jedno mezipatro v očekávání nálezu stříbrné rudy. Jeho předpoklad se skutečně potvrdil. V roce 1817 byly objeveny bohaté akumulace stříbrné rudy proustitu; nalezena byla i jedna rozměrná dutina, která poskytla velmi pěkné sběratelské vzorky tohoto minerálu.
V Národním muzeu je uloženo ještě několik dalších ukázek proustitu z tohoto bohatého nálezu, z nichž některé jsou dokonce o něco pěknější než ten císařův, i když nejsou tak velké. Všechny tyto ukázky, včetně císařova proustitu (ve sbírkách pod inventárním číslem P1N 3906), jsou dnes uloženy v depozitáři v Horních Počernicích a čekají na své opětovné vystavení v budoucích nových expozicích v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.
Autorem článku je Dalibor Velebil z Mineralogicko – petrologického oddělení Národního muzea.
KAM DÁL?
Národní muzeum uchovává jedny z nejstarších hornin
Před 400 milióny lety u nás žili gigantičtí obratlovci
Co jedli naši předkové? Odpovědi nabízí bioarcheologie
(dan)
