26.01.2018 | Jeden z dalších dotazů z řad veřejnosti, který představíme v naší rubrice, se týká na první pohled nepříliš zajímavé nádoby. O to více překvapí vyjádření odbornice z Národního muzea.
Pan Franěk se nám do Národního muzea rozhodl zaslat dotaz týkající se nádoby, kterou vlastní jeho rodina již několik generací. Předci pana Fraňka ji před mnoha a mnoha lety nalezli na hranicích s Rakouskem při stavebních pracích. Traduje se u nich, že pochází z doby kolem roku 800 n. l., tedy z let před vznikem Velkomoravské říše. Nádoba z pálené hlíny je vysoká 30 cm, průměr hrdla činí 18 cm. Tazatele by zajímalo, zda se dá určit, jestli je jejich odhad správný.
Dotazu se ujala archeoložka Národního muzea Viktoria Čisťakova z oddělení pravěku a antického starověku. A její odpověď pana Fraňka jistě překvapila. I když nález postrádá takzvaný nálezový kontext, který je často důležitý k přesné kulturní a chronologické interpretaci, lze podle ní nádobu na základě tvarosloví obecně zařadit do doby bronzové (cca 2100 až 800 př.n.l.). Což by znamenalo, že je výrazně starší, než se u Fraňků předpokládalo.
Jak dále vysvětluje Viktoria Čisťakova, k určení stáří a občas i provenienci konkrétního artefaktu archeologové používají takzvaný typologicko-morfologický rozbor. Pro každý chronologický úsek vymezený archeology existuje charakteristická skupina artefaktů odlišující se od předmětů z jiných období – mimo jiné také vizuálně. Může se jednat o specifickou výzdobu, tvar předmětu či použitý materiál (například železo začalo být používáno mnohem později než bronz), atd.
U některých artefaktů, například spon, lze jejich stáří stanovit s přesností až na 50 let (někteří badatelé uvádějí v případě některých spon přesnost ještě větší). Do skupiny chronologicky citlivých artefaktů spadají i některé specifické keramické tvary, které se často odlišují také v různých regionech. U nádob archeologové sledují jejich celkovou profilaci, tvar nožky, okraje nebo umístění uch na jejím těle. Důležitým prvkem jsou specifické výzdobné prvky, jako jsou plastické lišty, tzv. pupíky, atd. Můžeme sledovat také různé způsoby provedení výzdoby: kolkování, leštění, rytí, malování, tuhování a další. Způsob výzdoby nádob bývá často považován za nejdůležitější chronologický znak.
Pro správné chronologické a kulturní určení je velice důležité vytvořit kvalitní dokumentaci, ať už kresebnou, nebo fotografickou. I sebemenší detail rozebíraného artefaktu může odborníkovi v určení pomoci. Velice důležitý je také tzv. nálezový kontext, například další nálezy, které mohou pomoci datování artefaktu upřesnit.
Problematika chronologického určení artefaktu je tak poměrně složitou a komplexní záležitostí, zvláště pokud archeologové nemají k dispozici relevantní data.
(per)
