19.06.2015 | Život v konzumní společnosti nevyhovuje zdaleka každému. Současné alternativní trendy se pokoušejí najít schůdná řešení pro udržení ekosféry a zároveň určitého kulturního standardu. V tomto duchu jsou v posledních letech vytvářena i divadla, jejichž motem je především recyklace, a to jak ve smyslu materiálů, tak ve smyslu obnovy zanedbaných nebo nevyužitých městských ploch. Aktuální divadelní projekty představuje výstava Recyklované divadlo, která probíhá od 18. 6. do 28. 6. na zadním nádvoří Náprstkova muzea.
Dnes už ekologické smýšlení zdaleka nepatří pouze hrstce nadšenců. Téměř každý si uvědomuje, že zdroje, které nám planeta poskytuje, nejsou nevyčerpatelné a že je potřeba změnit naši strategii v jejich využívání. Ke slovu se dostávají lokální suroviny a komunitní způsob života. Tyto myšlenky postupně prorůstají i do mainstreamu a je otázkou, zda tím neztrácejí na své intenzitě. Také v umění můžeme sledovat v poslední době snahy o zapojení ekologie. Výrazně se ekologické myšlení projevuje prostřednictvím divadla.
Divadlo z odpadu?
Divadlo není jen běžná kamenná budova. Netradiční formy divadelní architektury se vyskytovaly i v minulosti, nyní ovšem tento trend sílí. Do popředí zájmu se dostává především termín recyklace, ať už jako využití předmětů, které již neslouží svému původnímu účelu, nebo jako adaptace zanedbaných městských ploch a zchátralých budov. Tyto přístupy se v návrzích alternativních divadelních prostor dostávají do popředí zájmu. Důvodem k hledání nových cest byl nejen vývoj umělecké formy a snaha naplnit její požadavky na flexibilitu prostoru, ale často také ekonomické aspekty. Z toho důvodu začala být nejprve adaptována nevyužívaná místa, jakými jsou sklepy nebo půdy. Recyklace materiálů byla zpočátku také motivována spíše ekonomicky, posléze se však stala nosným tématem v souvislosti se sílícím ekologickým myšlením společnosti. Kulturní prostor ze starých okenních rámů, nepoužívaných dřevěných palet nebo třeba balíků slámy, není zdaleka vše, co dnes divadlo může divákům nabídnout. I člověka, jenž se o divadlo příliš nezajímá, může nadchnout kulturní prostor z bas od piva, který vznikl v Žilině pod nepoužívaným železničním podjezdem. Tento a mnohé další projekty představuje výstava Recyklované divadlo.
Pohyb, základ života
Ve vesmíru není jediný pevný bod. Možná tato myšlenka inspirovala umělce, kteří prosazují divadla v pohybu. Putovní divadla nebo dočasné divadelní scény nejsou nijak novou myšlenkou. Nové jsou však prostředky, které k tomu umělci využívají. Už dávno to není jenom povoz tažený koňmi, jak si většina lidí romanticky představuje dřívější ochotnické spolky. Dnes umělci raději sáhnou po starém autobusu, vlaku nebo dokonce lodi. Ale pohyb v divadle není pouze o pohybu umělce, ale i samotného diváka. Na výstavě Recyklované divadlo se návštěvníci seznámí například s nizozemským projektem, který stojí na pomezí divadla a architektury. V rámci tohoto projektu vznikl pro mezinárodní zahradnickou výstavu ve Venlu objekt, ve kterém si diváci vytvářeli svoje vlastní „představení“.
Nových cest a možností, jak naložit s prostorem, je mnoho. Projekty představené v rámci výstavy Recyklované divadlo, jsou dokladem stále sílících trendů dočasnosti a nestálosti v divadelní architektuře. V budoucnu se dozajisté můžeme těšit na projekty další a neméně zajímavé.
Podívejte se na video k výstavě:
(EK)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
