VIDEO: V nejbližších dnech budou známy výsledky průzkumu ostatků umučených františkánů

24.09.2012 | Na zkoumání ostatků se podílejí i antropologové Národního muzea. Františkán Petr Regalát Beneš popisuje, co předcházelo blahořečení čtrnácti umučených františkánů, které se odehraje v nejbližších týdnech.

>> Zajímá vás, jak se postupuje při výzkumu ostatků umučených minchů? Co všechno se dá zjistit z kostí?
Ptejte se našich antropologů v online rozhovoru.  Ve středu 17. 10. 11:00–12:00. Otázky můžete položit už nyní.

Příběh umučených pražských františkánů začal před více než 400 lety. Petr Regalát Beneš z kostela Panny Marie Sněžné, který se jejich blahořečení již dlouhá léta věnuje, přibližuje dobové souvislosti jejich smrti: "Vojska tzv. pasovských vtáhla 15. února 1611 do Prahy na Malou Stranu. Na druhém břehu Prahy se obyvatelé cítili v ohrožení. Jejich animozita byla podpořená tím, že se jednalo o katolické vojsko, které táhlo do převážně protestantské Prahy."

Tento den byl shodou okolností také posledním dnem masopustu. Lidé, posilnění alkoholem, se valili po tisících Prahou a útočili na kláštery katolických řádů, protože se rozšířila fáma, že jsou v nich ukrýváni nepřátelé. Kláštery byly pleněny a rabovány. Františkáni v kostele u Panny Marie Sněžné, pocházející z různých zemí Evropy, měli v Praze asi nejslabší zázemí ze všech mnišských řádů v Praze.

Působili v Praze jen několik let a nebyl zde nikdo, kdo by je vzal pod svou ochranu.

Útok na jejich klášter byl proto nejničivější (ve stejný čas lůza zaútočila i na augustiniánský klášter na Karlově a zanechala za sebou tři mrtvé). Napadení františkánského konventu u Panny Marie Sněžné stálo život většiny – zavražděno bylo čtrnáct řeholníků. Útok přežili jen dva, kteří v té době nebyli v Praze. Patnáctý františkán masakru sice unikl, ale zemřel záhy na střelné zranění, které utržil.

P. Regalát Beneš popisuje: "Poté, co se dav hodinu dobýval na dveře kláštera, podařilo se je prolomit. Část bratří byla zavražděna vzápětí po vpádu davu. Sedm řeholníků se před útokem schovalo na půdu kostela, z toho tři až do věžičky. Byli postupně nalezeni a pak buď svrženi z věže dolů na nádvoří, nebo z půdy stropním otvorem přímo do prostoru kostela. Během několika hodin byli všichni řeholníci mrtví a klášter byl vyrabován."

Již od 17. století se objevovaly snahy o blahořečení umučených řeholníků. Pokusů bylo několik, ale až v současné době se podařilo tento proces dovršit.

Papež Benedikt XVI. schválil v květnu tohoto roku s konečnou platností dekret o blahořečení mnichů. Slavnostní završení celého procesu se odehraje 13. října 2012 ve Svatovítské katedrále. V souvislosti s řízením vznikla potřeba prozkoumání ostatků násilně zemřelých františkánů.

Odbornou komisi, ustavenou za účelem průzkumu ostatků, tvoří kromě členů duchovní obce i přední čeští antropologové Petr Velemínský a Vítězslav Kuželka z Národního muzea.

Na základě rozhodnutí této komise byly nalezené kosterní pozůstatky vyzvednuty a převezeny k dalšímu zkoumání do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea. Zde jsou nyní ostatky podrobeny komplexní antropologické analýze. Vítězslav Kuželka z Národního muzea už dříve upozornil, že za příznivých okolností bude možné se pokusit i o identifikaci jednotlivých jedinců. V nejbližších dnech přijdou antropologové se závěry svých zkoumání. O jejich průzkumu se dozvíte víc na stránkách portálu Muzeum 3000.

(dan)

Diskuse