Slavíme 195. výročí založení Národního muzea!

15.04.2013 | Vzniklo před 195 lety, dne 15. 4. 1818, provoláním představitelů zemsko-vlastenecké šlechty pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách (Vaterländisches Museum).

Hrabě Kašpar Maria Šternberg (1761-1838), zakladatel muzea

Zrod muzea byl, podobně jako tomu bylo jinde v Evropě, spjat s velkorysými dary velkých soukromých sbírek, které se staly základem nově vzniklého muzejního fondu. Šlo především o sbírky přírodovědecké, které nově vznikajícímu muzeu poskytla zemsko-vlastenecká šlechta spojená tradičně s českými zeměmi.

Skupina osvícenských šlechticů, mezi nimiž vynikal hrabě Kašpar Maria Šternberg, světově uznávaný učenec se zálibou v přírodních vědách a zejména v paleontologii, se postavila do čela přípravných prací k založení muzea.

15. dubna 1818 podepsala provolání o založení Vlasteneckého muzea v Čechách (Vaterländisches Museum). 18. a 25. dubna vyšlo provolání německy a česky v tisku. Česká verze vyšla v Jungmannově překladu pod názvem Vlastencům umění milovným.

Podle provolání mezi činnosti zamýšleného muzea patřily přírodovědecká a historická vědecká práce, zaměřené na shromažďování obou typů sbírek. Tento úkol narážel na úskalí: zatímco u přírodních věd měli zakladatelé přesnou představu o tom, jak by měla vědecká přírodovědná práce probíhat, u části historické tuto jistotu zdaleka neměli.

Chápali sice význam historicky cenných dokladů (mince, pečeti, staré listiny, starožitnosti), historické obory byly ovšem (nejen v českých zemích) v plenkách. Zrod moderní vědecké historiografie, používající původní prameny, spadá právě do počátků 19. století. Jisté však je, že i přes tyto počáteční nesnáze, bylo muzeum zakládáno s důrazem na rovnocennost obou částí.

V urozených vrstvách se provolání o založení muzea setkalo s porozuměním.

Provolání "An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften", kterým bylo muzeum formálně ustavenoNa podporu muzea byly darováno více než  122 000 zlatých; darovány nebo přislíbeny byly další sbírky a roční příspěvky. Mezi nejvýznamější donátory patřila rodina hrabat Kinských, pražský arcibiskup Václav Leopold rytíř Chlumčanský, vévodkyně Kateřina Zaháňská a hrabě Josef Vratislav z Mitrovic.

Do konce roku 1818 upsali své dary 102 šlechticů, 23 nešlechticů, 2 kláštery, 2 města (mezi nimi nebyla Praha) a další menší společnosti a města přispěly finančně nebo hmotnými dary.

Skupina šlechticů v čele s hrabětem Kolovratem, nejvyšším purkrabím pražským, dosáhla svou podporou  toho, že se 11. června 1820 dostalo muzeu potvrzení vídeňské vlády a panovníka Františka I..

Vzdor formálním průtahům české muzeum od dubna 1818 skutečně existovalo, vyvíjelo činnost a dosahovalo faktického uznání své existence.


Informace použité v článku byly čerpány z knihy Karla Sklenáře Obraz vlasti - příběh Národního muzea.

KAM DÁL?

Za minulostí Historické budovy Národního muzea

Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl

Za minulostí Historické budovy Národního muzea - III. díl

(dan)