15.04.2013 | Vzniklo před 195 lety, dne 15. 4. 1818, provoláním představitelů zemsko-vlastenecké šlechty pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách (Vaterländisches Museum).
Zrod muzea byl, podobně jako tomu bylo jinde v Evropě, spjat s velkorysými dary velkých soukromých sbírek, které se staly základem nově vzniklého muzejního fondu. Šlo především o sbírky přírodovědecké, které nově vznikajícímu muzeu poskytla zemsko-vlastenecká šlechta spojená tradičně s českými zeměmi.
Skupina osvícenských šlechticů, mezi nimiž vynikal hrabě Kašpar Maria Šternberg, světově uznávaný učenec se zálibou v přírodních vědách a zejména v paleontologii, se postavila do čela přípravných prací k založení muzea.
15. dubna 1818 podepsala provolání o založení Vlasteneckého muzea v Čechách (Vaterländisches Museum). 18. a 25. dubna vyšlo provolání německy a česky v tisku. Česká verze vyšla v Jungmannově překladu pod názvem Vlastencům umění milovným.
Podle provolání mezi činnosti zamýšleného muzea patřily přírodovědecká a historická vědecká práce, zaměřené na shromažďování obou typů sbírek. Tento úkol narážel na úskalí: zatímco u přírodních věd měli zakladatelé přesnou představu o tom, jak by měla vědecká přírodovědná práce probíhat, u části historické tuto jistotu zdaleka neměli.
Chápali sice význam historicky cenných dokladů (mince, pečeti, staré listiny, starožitnosti), historické obory byly ovšem (nejen v českých zemích) v plenkách. Zrod moderní vědecké historiografie, používající původní prameny, spadá právě do počátků 19. století. Jisté však je, že i přes tyto počáteční nesnáze, bylo muzeum zakládáno s důrazem na rovnocennost obou částí.
V urozených vrstvách se provolání o založení muzea setkalo s porozuměním.
Na podporu muzea byly darováno více než 122 000 zlatých; darovány nebo přislíbeny byly další sbírky a roční příspěvky. Mezi nejvýznamější donátory patřila rodina hrabat Kinských, pražský arcibiskup Václav Leopold rytíř Chlumčanský, vévodkyně Kateřina Zaháňská a hrabě Josef Vratislav z Mitrovic.
Do konce roku 1818 upsali své dary 102 šlechticů, 23 nešlechticů, 2 kláštery, 2 města (mezi nimi nebyla Praha) a další menší společnosti a města přispěly finančně nebo hmotnými dary.
Skupina šlechticů v čele s hrabětem Kolovratem, nejvyšším purkrabím pražským, dosáhla svou podporou toho, že se 11. června 1820 dostalo muzeu potvrzení vídeňské vlády a panovníka Františka I..
Vzdor formálním průtahům české muzeum od dubna 1818 skutečně existovalo, vyvíjelo činnost a dosahovalo faktického uznání své existence.
Informace použité v článku byly čerpány z knihy Karla Sklenáře Obraz vlasti - příběh Národního muzea.
KAM DÁL?
Za minulostí Historické budovy Národního muzea
Za minulostí Historické budovy Národního muzea - II.díl
Za minulostí Historické budovy Národního muzea - III. díl
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!