03.10.2014 | V neděli 5. října uplyne 78 let od narození Václava Havla. Národní muzeum ve svých sbírkách uchovává některá z jeho děl v samizdatovém vydání. Havlovy hry jako je Audience nebo Žebrácká opera se před rokem 1989 šířily jen díky tomu, že byly opisovány na stroji a na veřejnosti šířeny neoficiálními cestami.
Nelegální, ineditní nebo také samizdatová literatura (z ruského самиздат – samizdat, samo-vydávání) označuje literární díla, která v období nesvobody nemohla vycházet v nakladatelstvích, ale šířila se mezi lidmi za pomocí vlastnoručně zhotovených kopií – strojopisů nebo xeroxů. Od roku 2003, kdy je součástí Národního muzea i Československé dokumentační středisko, najdeme v muzeu i rozsáhlé sbírky československé samizdatové literatury.
Československé dokumentační středisko nezávislé literatury bylo založeno v březnu 1986 ve Spolkové republice Německo. Jeho zakládajícími členy byly významné osobnosti tehdejšího československého exilu: Jiří Gruša, František Janouch, Josef Jelínek, Ivo Kunstýř, Ivan Medek, Jiří Pelikán, Vilém Prečan, Karel Jan Schwarzenberg, Pavel Tigrid, Jan Vladislav a Ľubomír Ďurovič. Od listopadu 1986 sídlilo středisko v bavorském Scheinfeldu na zámku Schwarzenberg, kde mělo k dispozici pracovní a studijní prostory. Vedoucím a kurátorem Dokumentačního střediska byl od jeho založení historik Vilém Prečan. Ten byl i hlavním iniciátorem a hybnou silou vzniku střediska. Už od své emigrace v roce 1976 usiloval o vybudování archivu nezávislé české a slovenské literatury a badatelského střediska, které by podněcovalo a organizovalo studia o nezávislých aktivitách v Československu po roce 1968. To se mu po mnoha peripetiích, ve spolupráci se skupinou přátel v exilu, v roce 1986 podařilo. Vznikl tak archiv, který je v dějinách evropských exilů jedinečný, jak je uvedeno i v diplomu Ceny Friedricha Bauera za literaturu, udělenému Československému dokumentačnímu středisku nezávislé literatury Bavorskou akademií krásných umění v Mnichově 13. října 1993.
Dokumentační středisko od svého vzniku spojovalo funkce literárního archivu, specializované knihovny a badatelského, studijního, informačního a publikačního zařízení. V době nesvobody udržovalo spojení mezi tvorbou a nezávislými aktivitami domova a exilu. Bylo pojítkem mezi českými a slovenskými nezávislými intelektuály a občanskými iniciativami a západním světem, jedním z ohnisek duchovního vzdoru proti komunistické totalitě a součástí československého kulturního a politického exilu. V popředí aktivit střediska stála snaha o všestrannou účinnou pomoc domácímu disentu a občanským iniciativám v Československu a dále péče o uchovávání všeho, co bylo doma neustále ohrožováno zabavením ze strany Státní bezpečnosti.
Systematicky sbíralo svědectví o nezávislém myšlení a tvorbě v Československu po roce 1948, o nezávislých kulturních, politických a náboženských aktivitách. Na prvním místě šlo o budování sbírek české a slovenské samizdatové literatury. Tyto původní samizdatové texty a periodika Československé dokumentační středisko kopírovalo a pravidelně je rozesílalo velkým knihovnám, zejména univerzitním, redakcím exilových časopisů, rozhlasových stanic, organizacím pro lidská práva i jednotlivým badatelům. Takto napomáhalo Středisko tomu, že se díla nezávislé české a slovenské literatury a informace o domácím disentu plynule dostávaly do informačního systému svobodného světa.
Stovky samizdatových titulů v Národním muzeu pocházejí z různých edic (Edice Petlice, Edice Expedice, Kvart aj.). Je zde soustředěna i produkce československých exilových nakladatelství jako například Škvoreckého 68 Publishers z Toronta nebo úplná kolekce hlavních exilových časopisů.
Předností sbírek Národního muzea – Československého dokumentačního střediska je zejména to, že tu jsou na jednom místě soustředěny prameny umožňující studovat historii duchovního vzdoru jedné středoevropské země proti komunistické totalitě komplexně, v širokém mezinárodním kontextu, z různých aspektů a podle zájmu odborníků mnoha oborů.
KAM DÁL?
Křehká krása uchovaná na skle: fotografie Karla Váni
Výstava Hudba a politika rozezní Vítkov
VIDEO: Na návštěvě u ilustrátora Zdeňka Mézla
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
